Postfixový poštovní server

Postfix je efektivní a na funkce bohatý poštovní server, který navrhl Wietse Venema v IBM T.J. Watson Research Center. Mělo to být náhrada za populární sendmail. Zatímco Sendmail byl po mnoho let nejoblíbenějším poštovním serverem, popularita Postfixu pravděpodobně vzrostla nad rámec Sendmailu, a to díky jeho jednoduché konfiguraci, historicky bezpečné implementaci a vysoce výkonné architektuře. Protože je Postfix navržen tak, aby se navenek choval jako sendmail, jde většinou o náhradu staršího, většího a pomalejšího poštovního serveru. Postrádá některé nejasné funkce sendmailu, ale funkce, které postrádá, používá velká většina uživatelů jen zřídka, takže je často nezmeškáte. A má některé další vlastní funkce, které na jiných poštovních serverech nenajdete.

Postfix Mail Server

Projekt Postfix, původně pojmenovaný VMailer (naštěstí pro všechny, název byl před vydáním změněn kvůli právním zapletením názvu VMailer), je navržen jako skupina souvisejících, ale samostatných spustitelných komponent, které poskytují bezpečnost prostřednictvím segmentace. Menší části se také snáze ladí. Internetový domov Postfixu je www.postfix.org. Postfix je ideální volbou poštovního serveru pro nové správce pošty a dokonce i zkušení správci Sendmailu mohou považovat jeho jednoduchost za přitažlivou. Protože poskytuje docela kompatibilní exteriér typu Sendmail a poskytuje programy se stejnými názvy (např. sendmail pro odesílání pošty mailq pro správu fronty atd.) a může využívat stejný typ aliasů a přeposílání souborů, které používá Sendmail, je možné nahradit Sendmail bez překonfigurování stávajících nástrojů souvisejících s poštou nebo přepisování lokálních skriptů. Po takovémto přepnutí si místní uživatelé ani nemusí všimnout rozdílu.

Obsah

Obecné možnosti

Obecné možnosti stránka konfiguruje řadu voleb týkajících se obecného chování Postfixu. Konkrétně se zde konfiguruje většina možností konfigurace, které ovlivňují všechny uživatele a všechny zprávy. Postfix, v souladu se svou filozofií jednoduchosti, obvykle vyžaduje pouze několik změn konfiguračního souboru, aby poštovní server fungoval efektivně a bezpečně.

Obecné možnosti stránka je rozdělena na dvě části. Horní část je označena Nejužitečnější obecné možnosti a ve spodní části Další obecné možnosti . V mnoha standardních instalacích může být možné spustit instalaci Postfixu pouze konfigurací jedné nebo více ze tří direktiv v horní části. Pokud není uvedeno jinak, všechny možnosti na této stránce odpovídají příkazům v main.cf soubor v konfiguračním adresáři Postfixu.

Nejužitečnější obecné možnosti

Tři možnosti v této části jsou v některých instalacích jediné možnosti, které je třeba změnit, aby Postfix běžel pro odesílání i přijímání e-mailů.

Nejužitečnější obecné možnosti

Jakou doménu použít pro odchozí poštu

Zde můžete zadat název domény nebo hostitele, který se má použít k identifikaci zdroje odchozí pošty. Postfix standardně používá název hostitele serveru, ale pravděpodobně budete chtít, aby místo toho identifikoval poštu jako poštu z názvu vaší domény. Pokud váš poštovní server bude přijímat poštu pro velký počet uživatelů pod jedním názvem domény, s největší pravděpodobností zde nakonfigurujete název domény a vytvoříte databázi aliasů pro celou doménu pro mapování uživatelských jmen na jejich příslušné místní poštovní servery. Tato možnost koreluje s myorigin Direktiva Postfix.

Pro jakou doménu chcete přijímat poštu

Tato možnost přijímá seznam domén a adres pro příjem pošty jako konečné místo určení. Jinými slovy, když pošta dorazí na server určený pro adresy v tomto poli, doručí poštu místnímu uživateli, místo aby ji přeposlala na jiný poštovní server. Ve výchozím nastavení se jedná o všechny nakonfigurované adresy na počítači a také localhost v rámci lokální domény. Můžete zadat libovolný počet domén nebo názvů hostitelů oddělených čárkami nebo můžete poskytnout úplnou cestu k souboru obsahujícímu podobné položky. Proměnné $myhostname a $mydomain mohou být použity k automatické reprezentaci těchto konceptů pro Postfix. Schopnost Postfixu používat takové proměnné ve svých konfiguračních souborech usnadňuje údržbu řady Postfixových serverů s velmi podobnými konfiguracemi. Tato možnost koreluje s mydestination směrnice.

Jaké potíže nahlásit vedoucímu pošty

Postfix poskytuje možnost vybrat, jaké typy chybových zpráv budou zaslány určenému postmasterovi poštovního serveru. Za předpokladu, že jste nastavili postmaster alias, který přesměrovává poštu skutečné osobě, bude Postfix posílat zprávy o všech typech problémů zde uvedených. Dostupné třídy jsou:

bounce

Když je vybrána tato možnost, vždy, když je zpráva nedoručitelná, zobrazí se vrácená zpráva (tzv. jedna vrácená zpráva bude zasláno odesílateli zprávy a místnímu poštmistrovi. Z důvodu ochrany soukromí budou ve zprávě poštmistrovi zaslány pouze hlavičky. Pokud je první vrácené oznámení odesílateli vráceno jako nedoručitelné, zobrazí se zpráva s dvojitým nedoručením bude zasláno poštmistrovi s celým obsahem první jediné vrácené zprávy.

2bounce

Způsobí, že zprávy s dvojitým nedoručením budou odeslány vedoucímu pošty.

delay

Pokud je doručení zprávy zpožděno, poštmistr obdrží upozornění spolu s hlavičkami zpožděné zprávy.

policy

Upozorňuje správce pošty na zprávy, které byly odmítnuty kvůli omezením zásad nevyžádaných komerčních e-mailů. Odešle se úplný přepis relace SMTP.

protocol

Upozorňuje správce pošty na chyby protokolu nebo požadavky klientů, které obsahovaly neimplementované příkazy. Úplný přepis relace SMTP je součástí zprávy.

resource

Informuje správce pošty o nedoručené poště kvůli problémům se zdroji, jako je chyba zápisu do souboru ve frontě.

software

Upozorňuje správce pošty na poštu, která nebyla doručena z důvodu selhání softwaru.

Tato možnost koreluje s notify_classes a ve výchozím nastavení hlásí pouze problémy, které obvykle naznačují nesprávnou konfiguraci nebo vážný problém (konkrétně resource a software ). V některých prostředích s vysokou zátěží může změna tohoto nastavení tak, aby zahrnovala oznámení o nedoručení, vést k velkému počtu oznámení. Tuto možnost je potřeba měnit jen zřídka, s výjimkou odstraňování problémů..

Další obecné možnosti

Spodní část této stránky je věnována globálním možnostem, u kterých je méně pravděpodobné, že bude potřeba je měnit. V mnoha instalacích zůstanou tyto možnosti ve výchozím nastavení.

Další obecné možnosti

Odesílat odchozí poštu přes

Tato možnost nastavuje, zda má být odchozí pošta doručována přímo na poštovní server příjemce, nebo zda má být jako prostředník použita nadřazená poštovní brána. Pokud je server za firewallem, za síťovou adresou překládající směrovač/bránu nebo podobně, může být nutné použít zprostředkující server k dosažení spolehlivé služby. Mnoho poštovních serverů na internetu nepřijme poštu ze serveru, který nemá funkční záznam DNS a směrovatelnou IP adresu, aby se zabránilo spamu z padělaných adres. Zásady používání místní sítě mohou také vyžadovat použití prostředníka pro protokolování, skenování virů nebo jiné účely, které vyžadují agregaci odchozí pošty na centrální server. Tato možnost odpovídá relayhost a výchozím nastavením je odesílání pošty přímo na poštovní server označený záznamem MX (mail exchanger) pro cílovou doménu.

Adresa, která přijímá skrytou kopii každé zprávy

S touto volbou lze zadat volitelnou e-mailovou adresu, která bude dostávat kopii každé zprávy, která vstoupí do systému Postfix, s výjimkou místně generovaných vrácených zpráv. To může za mnoha okolností představovat porušení soukromí a v některých zemích to může být nezákonné. Při využívání této možnosti je vhodné být obzvláště obezřetný. Může to být užitečné v některých prostředích, kde je centrální archivace e-mailů cenná z právních nebo technických důvodů. Tato možnost koreluje s always_bcc direktiva a výchozí hodnota je žádná.

Časový limit pro zpracování požadavků

Tato volba určuje, jak dlouho bude démon Postfixu čekat na dokončení požadavku, než bude předpokládat, že se démon zablokoval, v tu chvíli bude démon zabit. Tato možnost odpovídá daemon_timeout a výchozí hodnota je 18 000 sekund.

Výchozí typ databáze

Tato možnost určuje typ databáze, která se má použít v postalias a postmap příkazy. Tato možnost odpovídá default_database_type a výchozí nastavení závisí na OS a nainstalovaných systémových knihovnách v době sestavování Postfixu. Obvykle na systémech UNIX to bude hash nebo dbm .

Výchozí přenos doručování zpráv

Termín doručovací doprava odkazuje na protokol nebo jazyk používaný k doručení zprávy z jednoho poštovního serveru na druhý. Přenos na moderních systémech je téměř vždy smtp a toto je výchozí nastavení v Postfixu, ale stále existuje několik starších uucp používané systémy. Tato možnost je pouze výchozí volbou, pokud není ve volitelné přepravní tabulce explicitně vybrána žádná přeprava pro cíl. Tato možnost odpovídá default_transport směrnice.

Adresa odesílatele pro nedoručenou poštu

V případě, že se zpráva vrátí dvakrát nebo se nejprve vrátí od příjemce a poté se vrátí od odesílatele, když je odesláno první oznámení o nedoručení, bude zpráva odeslána na tuto adresu. Všechny zprávy na tuto adresu budou tiše zahozeny. Tímto způsobem se lze vyhnout odrazovým smyčkám. Tato možnost koreluje s double_bounce_sender a výchozí je double-bounce . Název může být libovolný, ale musí být jedinečný.

Počet úrovní podadresáře pod adresářem fronty

Tato volba konfiguruje počet úrovní podadresářů pod nakonfigurovanými adresáři fronty, které bude Postfix používat pro ukládání pošty. Kvůli návrhu tradičního souborového systému UNIX, který zahrnuje UFS používaný některými staršími BSD a některými dalšími staršími souborovými systémy UNIX, se výkon znatelně zpomalí, když je v jednom adresáři uložen extrémně velký počet souborů. Programy, které generují velké množství souborů, tedy často poskytují možnost rozdělit soubory do několika podadresářů, aby bylo vyhledávání rychlé. Tato možnost koreluje s hash_queue_depth a výchozí je 2, která je vhodná pro většinu středně velkých a dokonce i relativně velkých instalací. Protože počet používaných adresářů prodlužuje dobu hledání pro hledání objektů, použití příliš vysoké hodnoty zde může být škodlivé pro výkon. Tato a další možnost se z velké části stala irelevantní díky moderním návrhům souborových systémů, které zvládají mnoho milionů souborů bez výrazného snížení výkonu.

Název adresářů fronty rozdělených mezi podadresáře

Postfix používá řadu front k uspořádání zpráv s různými stavy a cíli. Každá z těchto front může být nakonfigurována tak, aby používala hashované podadresáře nebo ne. Pokud je zde vybrána fronta, bude uložena v hašovaném podadresáři. V některých případech zde fronta nemusí být uvedena, protože to bude mít vážný dopad na výkon, konkrétně do adresáře s možností zápisu pošty. Adresář odložit log souboru musí být na druhou stranu uložen v hašovaných adresářích, jinak utrpí výkon. Tato možnost odpovídá hash_queue_names direktiva a výchozí hodnota je incoming,active,deferred,bounce,defer,flush a na moderních systémech je zřídka nutné nebo výhodné tuto konfiguraci měnit.

Maximální počet Received: záhlaví

Zpráva, která obsahuje více Received: hlavičky, než se to odrazí. Extrémně velký počet této hlavičky může indikovat poštovní smyčku nebo nesprávně nakonfigurovaný poštovní server někde v cestě této zprávy. Tato možnost koreluje s hopcount_limit direktiva a výchozí hodnota je 50. Tuto hodnotu je zřídka nutné změnit oproti výchozí hodnotě.

Čas v hodinách před odesláním upozornění na nedoručení

Pokud zprávu nelze doručit okamžitě, bude zařazena do fronty pro pozdější doručení. Pokud ani po tomto počtu hodin nelze zprávu doručit, bude odesílateli zasláno varování, že server nemohl zprávu odeslat po stanovenou dobu. To koreluje s delay_warning_time direktiva a výchozí nastavení neposílat varování.

Síťová rozhraní pro příjem pošty

Tato možnost konfiguruje síťové adresy, na kterých bude Postfix přijímat doručování pošty. Ve výchozím nastavení bude Postfix přijímat poštu na každém aktivním rozhraní. Zde Postfix přijme proměnné, o kterých jsme hovořili dříve. Tato možnost konfiguruje inet_interfaces směrnice.

Doba nečinnosti po odpojení interního klienta IPC

Tato možnost nastavuje čas v sekundách, po kterém se interní klient IPC odpojí. To umožňuje serverům dobrovolné ukončení. Tuto funkci využívají klienti pro rozlišení adres a přepisování. Tato možnost koreluje s idle_time direktiva a výchozí hodnota je 100s. Za normálních okolností by tato možnost pravděpodobně nikdy neměla být měněna.

Časový limit pro I/O na interních komunikačních kanálech

Tato možnost určuje dobu v sekundách, po kterou bude server čekat na I/O na interních komunikačních kanálech, než dojde k přerušení. Pokud je časový limit překročen, server se přeruší s fatální chybou. Tato direktiva odpovídá ipc_timeout a výchozí hodnota je 3600 sekund nebo 60 minut.

Název poštovního systému

Tato možnost identifikuje systém poštovního serveru, který se používá pro připojení uživatelů. Bude použit v smtpd_banner který je odeslán v Received: hlavičky, uvítací banner SMTP a v vrácené poště. Někteří bezpečnostní experti, kteří prosazují zabezpečení prostřednictvím nejasností, doporučují anonymizovat veškerý serverový software, aby potenciální crackeři nemohli identifikovat software používaný na serveru. Ve většině prostředí to však pravděpodobně není nejlepší využití času nebo úsilí administrátorů a mnoho dalších bezpečnostních taktik je účinnějších, aniž by negativně ovlivnily schopnost sledovat softwarové problémy. Tato možnost koreluje s mail_name a výchozí je Postfix .

Vlastník pošty

Tato volba určuje vlastníka poštovní fronty Postfixu a většinu procesů démona Postfixu. Tento uživatel by měl být v systému jedinečný a neměl by sdílet žádné skupiny s jinými účty ani vlastnit žádné jiné soubory nebo procesy v systému. Po navázání na port SMTP (25) může postfix zrušit oprávnění root a stát se zde uvedeným uživatelem pro všechny nové procesy démona. Z tohoto důvodu, pokud bude démon Postfix někdy kompromitován, bude mít exploiter přístup pouze k poště a několika dalším souborům. Samozřejmě je dobré se tomu také vyhnout, ale rozhodně je to lepší než exploit roota, který by exploiterovi umožnil přistupovat a měnit cokoli v systému. Tato možnost koreluje s mail_owner a výchozí je postfix .

Oficiální verze poštovního systému

Tento parametr mimo jiné konfiguruje číslo verze, které bude Postfix hlásit v uvítacím banneru SMTP. To koreluje s mail_version a výchozím nastavením je verze Postfixu, která je nainstalována. Ještě jednou, zabezpečení ze strany propagátorů nejasností může povzbudit zamlžení této hodnoty.

Čas čekat na další servisní požadavek

Proces démona Postfixu se ukončí po zde uvedené době, pokud během této doby neobdrží nový požadavek na službu. Tato možnost odpovídá parametru max_idle a výchozí hodnota je 100s . Tato direktiva nemá vliv na proces démona správce front.

Maximální počet servisních požadavků zpracovaných před ukončením

Tato volba konfiguruje maximální počet požadavků, na které jeden proces démona Postfixu odpoví před ukončením. Tato možnost konfiguruje max_use a výchozí hodnota je 100 .

Internetový název hostitele tohoto poštovního systému

Tato možnost určuje název internetového hostitele poštovního serveru. Ve výchozím nastavení bude tato hodnota nastavena na plně kvalifikovaný název hostitele serveru, jak je určeno voláním funkce gethostname() . Tato možnost nastavuje $myhostname proměnná, která se používá ve výchozím nastavení pro mnoho dalších možností. Tato možnost koreluje s myhostname směrnice.

Název místní internetové domény

Tato možnost odpovídá mydomain a výchozím nastavením je obsah $myhostname proměnná mínus první složka. Tato možnost definuje $mydomain proměnná a používá se v řadě dalších výchozích možností konfigurace.

Místní sítě

Postfix poskytuje flexibilní sadu možností, které pomáhají zabránit UCE nebo jinému neoprávněnému použití poštovního serveru. Tato volba definuje, které sítě budou Postfixem považovány za místní. Hodnota se používá k určení, zda je klient lokálním klientem nebo vzdáleným klientem. Zásady mohou být pro místní klienty uvolněnější. Tato možnost konfiguruje mynetworks a výchozím nastavením je seznam všech sítí připojených k serveru. Pokud má například server IP adresu 192.168.1.48 a masku sítě 255.255.255.0, bude celá síť 192.168.1.0 považována za místní. Pokud byste chtěli přísnější kontrolu nebo možnost zacházet s jinými síťovými bloky jako s místními klienty, můžete je zde zadat ve formě párů síť/maska ​​(tj. 172.16.0.0/16 . Páry síť/maska ​​mohou být vloženy ze samostatného souboru, pokud to dáváte přednost, zadáním absolutní cesty k souboru zde.

Odeslat oznámení vedoucímu pošty o bounce na...

Tato možnost konfiguruje uživatelské jméno nebo e-mailovou adresu, na kterou se budou zasílat oznámení o nedoručení. Tato možnost koreluje s bounce_notice_recipient a je nastaven na postmaster ve výchozím nastavení.

Odeslat oznámení poštmistra na 2bounce na...

Tato možnost konfiguruje uživatelské jméno nebo e-mailovou adresu, na kterou budou zasílány druhé vrácené zprávy. To umožňuje správci sledovat varování o druhém nedoručení podrobněji než zprávy o prvním nedoručení, protože první nedoručení jsou mnohem častější a méně pravděpodobně indikují vážné problémy. Tato možnost konfiguruje 2bounce_notice_recipient a výchozí je postmaster .

Zašlete poštmistrovi oznámení o zpoždění na...

Tato možnost konfiguruje, kam se budou odesílat upozornění na zpoždění. Tato možnost koreluje s delay_notice_recipient a výchozí je postmaster .

Odeslat upozornění správce pošty o chybě na...

Určuje, kam se budou odesílat chybová upozornění. Tato možnost koreluje s error_notice_recipient a výchozí je postmaster .

Adresář poštovní fronty

Toto určuje adresář, kam bude Postfix ukládat poštu ve frontě. Toto bude také kořenový adresář pro démony Postfixu, které běží v prostředí chroot. Fronta je místo, kde se ukládají zprávy, které čekají na doručení, takže v tomto adresáři by měl být dostatek místa pro zatížení vaší uživatelské pošty. Tato možnost koreluje s queue_directory direktiva a obvykle výchozí umístění na rozumné umístění pro váš OS. Mnoho systémů Linux bude mít frontu pošty v /var/spool/mail nebo /var/spool/postfix .

Zamknout adresář souboru, vzhledem k adresáři fronty

Tato volba konfiguruje umístění adresáře zámku Postfixu. Měl by být specifikován relativně k adresáři fronty a obecně to bude jednoduše podadresář adresáře fronty. Tato možnost konfiguruje process_id_directory a výchozí je pid .

Oddělovač mezi uživatelskými jmény a příponami adres

Tato možnost určuje oddělovací znak mezi uživatelskými jmény a příponami adresy. Tato možnost koreluje s recipient_delimiter direktiva a výchozí nepoužívá žádný oddělovač. Tato možnost má vliv na kanonické mapování , Přemístěné mapování a virtuální domény .

Programy podpory Postfixu a adresář démonů

Tato volba určuje adresář, kde bude Postfix hledat různé podpůrné programy a démony. Adresář by měl vlastnit root . Tato možnost koreluje s program_directory direktiva a výchozí hodnoty se liší v závislosti na metodě instalace a variantě OS. Na mnoha systémech Linux to bude /usr/libexec/postfix .

Přemístěné vyhledávací tabulky mapování

Postfix může poskytnout upozornění na přemístění v reakci na zprávy zaslané uživatelům, kteří již nedostávají poštu z tohoto serveru. Pokud je tato možnost povolena, určuje umístění souboru obsahujícího tabulku kontaktních informací pro uživatele, kteří již v tomto systému neexistují. Ve výchozím nastavení je tato funkce zakázána. Tato možnost koreluje s relocated_maps směrnice. Pokud je povoleno, rozumnou volbou pro tuto možnost může být /etc/postfix/relocated .

Zakázat zámek souborů jádra u poštovních schránek

Na pracovních stanicích Sun mohou zámky souborů jádra způsobovat problémy, protože mailtool program má výhradní zámek, kdykoli je jeho okno otevřené. Uživatelé jiných variant OS nebo systémů Sun, kde se nepoužívá žádný poštovní software Sun, mohou tuto možnost ignorovat. Tato možnost koreluje s sun_mailtool_compatibility a výchozí je No .

Maximální doba pro odeslání spouštěče do démona

Tato volba určuje maximální dobu povolenou pro odeslání spouštěče démonovi Postfixu. Toto omezení pomáhá zabránit tomu, aby programy byly zablokovány, když je poštovní systém extrémně zatížen. Tato možnost koreluje s opts_trigger_timeout a výchozí je 10s .

Přepisování a maskování adresy

Postfix nabízí relativně snadno použitelný a flexibilní systém přepisování adres, který mu umožňuje fungovat jako poštovní brána pro velkou síť nebo jako brána mezi staršími poštovními systémy a Internetem obecně.

Přepisování a maskování adres

Poznámka:

Možnosti na této stránce jsou také diskutovány na stránce Konfigurace Postfixu - Přepisování adresy na domovské stránce Postfixu. Stojí za přečtení, pokud je ve vašem poštovním systému vyžadováno pokročilé přepisování adres.

Přepište "user%domain" na "user@domain"

Tato možnost je užitečná pro některé starší systémy, které používaly podivné podvody s adresou, jako je uživatel%doména@jiná doména . V moderních prostředích to není obecně užitečné, ale není to škodlivé, takže je obvykle výchozí Yes . Tato možnost koreluje s allow_percent_hack směrnice.

Přepište "user" na "user@$mydomain"

Tato volba konfiguruje, jak bude Postfix zpracovávat adresu, která nemá v cíli žádné doménové jméno. Pokud je povoleno, připojí hodnotu $mydomain na adresu. Tato možnost koreluje s append_at_myorigin a výchozí je Yes . Protože většina komponent Postfixu očekává, že adresy budou ve tvaru user@domain pravděpodobně není nikdy vhodné tuto funkci zakázat.

Přepište "user@hostitel" na "user@host.$mydomain"

Tato možnost nastavuje, zda jednoduché adresy hostitelů budou mít hodnotu $mydomain k nim připojené. Tato možnost koreluje s append_dot_mydomain a výchozí je Yes . Někteří administrátoři mohou zjistit, že toto explicitní přepsání má neočekávané důsledky, ale velmi zřídka je to problém.

Přepište „site!user“ na „user@site“

Starší sítě UUCP používají jiný formát adresování než moderní systémy SMTP. Tato možnost umožňuje Postfixu převést adresu starého stylu na moderní adresu pro doručení prostřednictvím standardního protokolu SMTP. Tato možnost konfiguruje swap_bangpath a výchozí je Yes .

Odeslat e-mail s prázdným příjemcem na...

Určuje cíl pošty, která je nedoručitelná. Obvykle se bude jednat o oznámení o nedoručení a další chybové zprávy. Tato možnost koreluje s empty_address_recipient a výchozí je MAILER-DAEMON , což je ve výchozím nastavení jednoduše alias postmaster .

Maskování adresy

Maskování adresy je metoda, při které mohou být hostitelé za poštovním serverem brány skryti a veškerá pošta bude vypadat, jako by pocházela ze serveru brány. Je-li tato možnost povolena, část adresy hostitele a/nebo subdomény bude odstraněna a adresa bude zahrnuta pouze zde uvedená doména. Například pokud $mydomain je zde uvedeno, odchozí pošta z [email protected] bude jednoduše [email protected] , za předpokladu, že proměnná $mydomain obsahuje swelltech.com . Tato možnost koreluje s masquerade_domains a ve výchozím nastavení je zakázána.

Masquerade výjimky

U některých uživatelských jmen je možné přeskočit výše definovaná pravidla maškarády. Zde můžete zadat jména, která mají být z těchto pravidel vyjmuta. Tato možnost odpovídá masquerade_exceptions a ve výchozím nastavení se nedělají žádné výjimky.

Poštovní aliasy

Poštovní aliasy poskytují prostředky k přesměrování pošty místním příjemcům. Konkrétně umožňuje doručovat poštu určenou na několik různých adres do jedné poštovní schránky. Běžně se to používá k přesměrování pošty pro uživatele, jako je postmaster skutečnému člověku. Tato stránka je rozdělena do dvou částí. Horní část označená Možnosti aliasů obsahuje umístění a formát souborů aliasů, které by měl Postfix použít k vytvoření svých databází aliasů, a specifikuje typ databáze, která se má použít. Spodní část obsahuje seznam všech nakonfigurovaných aliasů v systému a toho, na co se alias mapuje.

Možnosti aliasů

Databáze aliasů používané místním doručovacím agentem

Tato volba nastavuje názvy souborů, které bude Postfix používat pro místní překlad aliasů doručení. K názvu souboru bude připojena přípona podle typu souboru. Tato možnost koreluje s alias_maps a výchozí nastavení je závislé na systému. Mezi běžné výchozí hodnoty patří hash:/etc/aliases nebo hash:/etc/postfix/aliases . První část záznamu před dvojtečkou je typ databáze, která se má použít, což bude jeden z hash pro systémy s moderní implementací Berkeley DB, dbm pro starší stylové systémy, které mají pouze dbm dostupné, nebo nis pro systémy se systémem NIS. Část záznamu za dvojtečkou je cesta k názvu souboru, ze kterého je odvozen název databáze. Databáze budou vytvořeny z obsahu plochých souborů Postfixem při spuštění nebo při spuštění newaliases příkaz.

Alias ​​databáze vytvořené Postfixem

Tato možnost, která úzce souvisí s výše uvedeným, určuje soubor(y) databáze aliasů, které se vytvoří při newaliases nebo sendmail -bi jsou spuštěny příkazy. Tyto příkazy generují databázi aliasů z plochého souboru ve výše uvedené volbě, aby urychlily vyhledávání aliasů prováděné Postfixem. Protože na velkém poštovním serveru mohou být tisíce aliasů, je pro udržení efektivity nezbytný jejich import do databáze. Tato možnost koreluje s alias_database směrnice. Výchozí hodnoty jsou závislé na systému, ale obvykle budou stejné jako výše uvedená možnost, s příslušnou příponou databázového souboru.

Aliasy

Tato část stránky obsahuje seznam všech nakonfigurovaných aliasů. Chcete-li upravit alias, klikněte na název aliasu. Chcete-li vytvořit alias, klikněte na Vytvořit nový alias a vyplňte alias Name a Alias to... pole. Kdykoli byly soubory aliasů změněny, je nutné znovu vytvořit soubory databáze aliasů, aby se změny projevily. Při používání Webminu se tento krok provádí automaticky a nejsou vyžadovány žádné další kroky.

Poznámka:

Pokud přidáváte aliasy z příkazového řádku, je možné znovu vygenerovat databázi aliasů pomocí příkazu postalias . Manuálová stránka tohoto příkazu je užitečným zdrojem pro pochopení toho, jak se v Postfixu zachází s databázemi aliasů.

Kanonické mapování

Kanonické mapování v Postfixu se používá pro úpravu pošty v příchozí frontě a mění jak záhlaví zpráv, tak informace o obálce zpráv pro místní nebo vzdálenou poštu. Toto mapování může být užitečné při nahrazení přihlašovacích jmen pomocí Jméno.Příjmení styl adres nebo k vyčištění lichých adres vytvořených staršími poštovními systémy.

Kanonické mapovací tabulky

Pokud používáte nějaké kanonické mapovací tabulky, musí být specifikovány v první sekci Kanonického mapování modul. Po jejich definování je můžete upravovat z druhé části modulu.

Vyhledávací tabulky mapování adres

Tato možnost určuje umístění volitelného souboru tabulky mapování kanonických adres. Toto mapování se aplikuje na adresy odesílatele i příjemce, a to jak v obálkách, tak v záhlavích. Tato možnost konfiguruje canonical_maps direktiva a je ve výchozím nastavení zakázána. Much like the aliases files discussed in the last section, canonical mapping files are specified by a database type and a filename. The accepted database types depend on your operating system, and installed components. Usually hash and dbm are used as the database type. A common choice for this value, then, might be hash:/etc/postfix/canonical .

Tables for RECIPIENT addresses

This parameter configures address mapping only on recipient addresses, and not sender addresses. Mapping is performed on both envelopes and headers. These lookups are performed before the above configured Address mapping lookup tables . This option correlates to the recipient_canonical_maps directive and is disabled by default.

Tables for SENDER addresses

Similar to the previous option, this configures mapping for sender addresses only, and not recipient addresses. Both envelope and header information is modified. This option correlates to the sender_canonical_maps directive and by default is disabled.

Editing Canonical Mappings

Once a filename is selected for any of the canonical mapping tables, it may be edited by clicking the appropriate Edit... buttons. A new page will open, listing any existing mappings and allowing creation of new mappings. The format of mappings in all files is the same.

Canonical mappings may seem, on the surface, to be similar to aliases or virtual domains. However, they are quite distinct and are useful for other purposes. While aliases merely make a decision about which user will receive an email, and virtual domains only impact the envelope address, the canonical mapping alters both the envelope address and the SMTP header address. This change can be used to make mail appear to come from a different user or domain, or direct mail to a different user or domain by changing the address on the message.

For example, if I have a number of local subdomains, but would like all mail to appear to originate from a single domain, it is possible to create a canonical mapping to make the translations. In the Edit a Map page, the Name will be a subdomain that is to be mapped to the domain, such as @lab.swelltech.com . The Mapts to... value will simply be the domain I'd like this subdomain converted to, @swelltech.com . After saving the mapping and applying changes, all outgoing mail from lab.swelltech.com will appear to originate from swelltech.com .

Virtual Domains

Virtual domains functionality in Postfix provides a means to redirect messages to different locations by altering the message envelope address. The header address is not altered by a virtual domain mapping. While some functionality of virtual domains overlaps with features available in aliases, virtual domains can be used for local or non-local addresses, while aliases can only be used for local address.

Domain mapping lookup tables

Much like aliases tables and canonical mapping tables discussed in the previous sections, this is simply the path to a file containing the mapping tables for virtual domains. This is usually something along the lines of hash:/etc/postfix/virtual , and must be converted to a database format for use in Postfix. Webmin will perform the database generation step for you.

Transport Mapping

The term transport refers to the mechanism used to deliver a piece of email. Specifically, SMTP and UUCP are mail transports that are supported by Postfix. Transport mapping can be used for a number of purposes, including SMTP to UUCP gatewaying, operating Postfix on a firewall with forwarding to an internal mail server, etc.

Transport mapping lookup tables

This option configures the path to a file containing one or more transport mappings. These tables are much like the mapping tables discussed already, and are converted to a database and used by Postfix in the same way. This option correlates to the transport_maps directive. This feature is disabled by default. A common value for this option is /etc/postfix/transport .

To create a new mapping, first define the mapping file. Then click Add a mapping . If your goal is to redirect mail to an protected internal host from Postfix running on a firewall, for example, you could enter the outside domain name into the Name field, swelltech.com and then enter into the Maps to... field the address of the internal machine, smtp:privatehost.swelltech.com . To further improve upon this, local delivery on this machine could be disabled, and increased controls over where and to whom mail should be accepted. There are more examples of such a configuration in the tutorial section of this chapter.

Relocated Mapping

Using this option it is possible to notify senders if a local user has moved to another address. For example, if a user leaves an organization but still receives occasional mail at her local address, it may be convenient to notify anyone sending mail to the user of the move and new contact information for that user. Usage is just like the previous types of mappings and so won't be documented specifically here, though and example of a relocated mapping will be given to display the types of information that can be provided by this feature.

As an example, let's say I move from my current company to the far more relaxed atmosphere of the Oval Office. To make sure all of my friends and clients can keep in touch with me, I could provide a relocated mapping with a Name of [email protected] with a Maps to... of [email protected] . While this won't redirect mail to me at my new home, it will notify the people trying to contact me that I've changed email addresses. Hopefully they will all update their address books and resend their mail to my new address.

Local delivery

Local delivery is what Postfix does when it reaches the end of all of its list of mappings and access controls, and still finds that the message is allowed and destined for a user on the local machine (i.e., a mapping could potentially send the message elsewhere for final delivery, so all mappings as well as various access checks are performed before reaching this stage). This page configures a number of options relating to how Postfix handles the delivery of mail for local users.

Local Delivery

Name of the transport for local deliveries

This configures the name of the transport that will be used for delivery to destination that match the $mydestination or $inet_interfaces variables. This can be a simple mailbox drop handled by the Postfix local delivery agent, or any appropriate delivery command. This option correlates to the local_transport directive and defaults to the defined transport type named local .

Shell to use for delivery to external command

If a command shell is required to communicate properly with your chosen local delivery transport, this option selects the shell that will be used. By default no shell is used, and the transport command will be executed directly. However, if the command contains shell meta-characters or shell built-in commands they will be passed to /bin/sh or whatever shell you configure here. A popular choice for this is smrsh , or Sendmail's Restricted Shell , which is included in recent Sendmail distributions. smrsh allows for more precise control over what commands users can execute from their .forward files. This option corresponds to the local_command_shell and defaults to /bin/sh .

Search list for forward

This is a comma-separated list of possible locations for user forward files. Postfix will try each entry in the list until a forward file is found, or until all have been checked and no match is found. The forward file allows users to configure delivery options for themselves, including delivery-time processing by a program like procmail as well as forwarding of messages to a different server. A number of variable expansions are performed on the entries. The expansions are currently:

Forward search path variable expansions

$user

The user name of the recipient.

$shell

The shell of the recipient.

$home

Recipient's home directory.

$recipient

The full recipient address.

$extensions

Recipient address extensions. This is a separate part of the email address, separated by the Separator between user names and address extensions defined on the General Options page.

$domain

The recipient's domain name.

$local

The entire local part of the recipient address.

$recipient_delimiter

The separation delimiter for the recipient.

Valid mail delivery to external commands

This parameter restricts mail delivery to only those commands specified here. The default is to disallow delivery to commands specified in :include: files, and allow execution of commands in alias and forward files. This option correlates to the allow_mail_to_command directive.

Valid mail delivery to external files

This option restricts mail delivery to external files. The default is to disallow delivery to files specified in :include: but to allow delivery to files specified in aliases and forward files. This option correlates to the allow_mail_to_files directive.

Default rights of the local delivery agent

This option configures the privileges that the delivery agent will have for delivery to a file or a command. This option should never be a privileged user or the postfix owner. This option corresponds to the default_privs directive and defaults to nobody .

Pathname of user mailbox file

When delivering mail locally, Postfix will drop mail in the directory configured here, or in its default mail spool directory. If you wish to use the maildir format for mail storage, this value can be appended with a trailing slash. For example, to store mail in the users home directory in the Maildir subdirectory, the value would be Maildir/ . This option correlates to the home_mailbox directive and usually defaults to some location under /var/spool/mail or /var/spool/postfix .

Destination address for unknown recipients

If a message is received for a recipient that does not exist, the message is normally bounced. However, it is possible to instead have the message delivered to an alternate address. This option corresponds to the luser_relay directive. Variable expansions matching those discussed for the Search list for forward are also valid for this directive.

Spool directory

This option specifies the directory where UNIX-style mailboxes are stored. Defaults vary depending on OS variant and version, but a common choice is /var/spool/mail . This option correlates to the mail_spool_directory option.

External command to use instead of mailbox delivery

This option defines a command to use for delivery instead of delivering straight to the users mailbox. The command will be run as the recipient of the message with appropriate HOME , SHELL and LOGNAME environment variables set. This option is commonly used to set up system-wide usage of procmail. Beware that if you use a command to deliver mail to all users, you must configure an alias for root , as the command will be executed with the permissions of the $default_user . This option correlates to the mailbox_command directive and is disabled by default.

Optional actual transport to use

This option configures the message transport to use for all local users, whether they are in the UNIX passwd database or not. If provided, the value will override all other forms of local delivery, including Destination address for unknown recipients . This option corresponds to the mailbox_transport directive and is disabled by default. This option may be useful in some environments, for example, to delegate all delivery to an agent like the cyrus IMAPD.

Optional transport for unknown recipients

If a user cannot be found in the UNIX passwd database, and no alias matches the name, the message will ordinarily be bounced, or handled via the Destination address for unknown recipients volba. However, if you would like unknown users to be handled by a separate transport method. This option overrides the Destination address for unknown recipients option above. This option correlates to the fallback_transport directive and is disabled by default.

Max number of parallel deliveries to the same local recipient

This option limits the number of simultaneous deliveries to a single local recipient. If .forward files are allowed for users, a user may run a time-consuming command or shell script, leading to overload caused by several such processes being started up at once. This option correlates to the local_destination_concurrency_limit directive and the default is 2 . A low value is recommended for this option, unless it is certain that no complex .forward files will be in use.

Max number of recipients per local message delivery

This option configures the maximum number of recipients per local message delivery. This option correlates to the local_destination_recipient_limit and is set to the value of Max number of recipients per message delivery by default.

Prepend a Delivered-To

when...

This parameter determines when Postfix should insert a Delivered-to: message header. By default Postfix inserts this header when forwarding mail and when delivering to a file. The defaults are recommended, and it is generally preferable not to disable insertion into forwarded mail. This option corresponds to the prepend_delivered_header directive.

General resource control

This page provides access to the various memory and process limits for the Postfix processes ([ch10.html#figpfgeneralresource Figure 10.6, General resource control]. It is rarely necessary to alter the values on this page, except for highly loaded servers or very low resource machines.

General resource control

Max size of bounced message

This option limits the amount of the original message content in bytes that will be sent in a bounce notification. This option correlates to bounce_size_limit and defaults to 50000.

Max time for delivery to external commands

When delivering mail to an external command (rather than via direct mailbox delivery), Postfix will wait this amount of time for the delivery to complete. If this value is to be set to a high limit (3600s or more) the value of Timeout for I/O on internal comm channels in General Options must also be increased. This option correlates to the command_time_limit directive and defaults to 1000s .

Max number of Postfix child processes

This option limits the number of child processes that Postfix will spawn. On high load servers the default may be too low, and may need to be raised to as much as 500 or more. More likely, for most environments, 50 is more than adequate and may even be overkill. For example on dial-up, or consumer broadband serving one to ten users, a more appropriate limit might be 10 . If in doubt, leave it at its default unless it causes problems. This option correlates to the default_process_limit directive and defaults to 50 .

Max number of addresses remembered by the duplicate filter

While expanding aliases and .forward files Postfix will remember addresses that are being delivered to and attempt to prevent duplicate deliveries to the same address. This option limits the number of recipient addresses that will be remembered. It corresponds to the duplicate_filter_limit directive and defaults to 1000 . There is probably no compelling reason to increase this value.

Max attempts to acquire file lock

This option limits the number of attempts Postfix will make when attempting to obtain an exclusive lock on a mailbox or other file requiring exclusive access. It corresponds to the deliver_lock_attempts directive and defaults to 20 .

Time in seconds between file lock attempts

Postfix will wait a specified time between attempts to lock a given file, after a failed lock attempt. This option configures the deliver_lock_delay directive and defaults to 1s .

Max attempts to fork a process

If Postfix attempts to fork a new process and fails, due to errors or a lack of available resources, it will try again a specified number of times. This option correlates to the fork_attempts directive and defaults to 5 .

Time in seconds between fork attempts

Postfix will try to spawn a new process a specified time after a failed attempt. This option correlates to the fork_delay directive and defaults to 1s .

Max memory used for processing headers

This option limits the amount of memory in bytes that Postfix will use to process message headers. If a message header is too large to fit into the memory specified, the headers that do not fit into memory will be treated as part of the message body. This option correlates to the header_size_limit directive and defaults to 102400 .

Max memory used for handling input lines

This option limits the amount of memory in bytes that Postfix will use to handle input lines. And input line is any line read from an :include: or .forward file. In order to prevent the mail server from using excessive amounts of memory, it will break up these files into chunks of this length. This option correlates to the line_length_limit directive and defaults to 2048 .

Max size of a message

This option limits the size in bytes of a message that will be delivered, including the message envelope information. This limit should be set high enough to support any email messages your users will need to be able to send or receive. This option correlates to the message_size_limit directive and defaults to 10240000 .

Max number of messages in the active queue

This option limits the number of messages that can exist in the message queue at any given time. It correlates to the qmgr_message_active_limit directive and defaults to 10000 .

Max number of in-memory recipients

This parameter limits the number of in-memory recipient data structures. This memory contains the short-term dead list , which indicates a destination was unavailable when last contacted, among other things. This option correlates to the qmgr_message_recipient_limit directive and defaults to 1000 .

Min free space in the queue file system

Postfix will refuse mail if the filesystem on which the queue is located has less available space in bytes than the value set in this option. This option correlates to the queue_minfree directive and defaults to 0 .

Max time after which stale lock is released

This option configures how old an external lock file may be before it is forcibly removed. This option correlates to the stale_lock_time and defaults to 500s .

Time in seconds between attempts to contact a broken MDT

This option configures the time in seconds between the queue manager attempts to contact an unresponsive mail delivery transport. This option correlates to the transport_retry_time and defaults to 60s .

SMTP server options

This page configures the majority of the options that directly effect the behavior of the SMTP server portion of Postfix, specifically the portions of Postfix that impact how the server behaves towards an SMTP client that connects to the server.

SMTP greeting banner

When a client connects to an SMTP server a greeting banner will be sent to the client (note the term client in this context is not the end user, but rather the email software program that is being used to make the connection). This option configures the text that will follow the status code in the banner. It is possible to use a number of variable expansions, for example, to display the specific version of the server software, though Postfix does not include the version by default. If configuring this option to be other than the default, you must include $myhostname at the start of this line, as it allows Postfix to report and respond to a mailer loop rather than overloading the system with many multiple deliveries. This option correlates to the smtpd_banner directive and contains $myhostname ESMTP $mail_name by default.

Note:

A proposed federal law in the US would make it illegal to send unsolicited commercial email through a mail server if the server included in its SMTP greeting the words NO UCE. Since spammers are generally of a criminal mindset anyway, it is unlikely that many of them will respect the new law if it is ever passed. Nonetheless, it is worth mentioning in hopes that sometime soon, all Americans will have legal protection against the stolen resources and time that UCE represents.

Max number of recipients accepted for delivery

This option limits the number of recipients that may be specified in a single message header. It is usually rare for legitimate messages to have an extremely large number of recipients specified in a single message header, but it is often done in UCE messages. The legitimate exception is messages to a mailing list (possibly sent by mailing list software like majordomo or mailman . This option correlates to the smtpd_recipient_limit and defaults to 1000 .

Disable SMTP VRFY command

Normally, the SMTP VRFY command is used to verify the existence of a particular user. However, it is also illegitimately used by spammers to harvest live email addresses. Thus it is sometimes useful to disable this command. This option correlates to disable_vrfy_command and defaults to No .

Timeout in seconds for SMTP transactions

This option sets the timeout in seconds for a client to respond to the SMTP servers response with an SMTP request. The connection process involves the client opening a connection to the server, the server replies with a greeting, and then the client makes its request. If the client request does not come within the time specified here, the connection will be closed. This option correlates to the opts_smtpd_timeout directive and defaults to 300s .

Timeout before sending 4xx/5xx error response

When sending an error response to a client, the server will sleep a specified time. The purpose of this feature is to prevent certain buggy clients from hitting the server with repeated requests in rapid succession. This option correlates to the smtpd_error_sleep_time directive and defaults to 5s .

Error count for temporarily ignore a client

This option configures the number of errors that a client may generate before Postfix will stop responding to requests for a specified time. Some buggy mail clients may send a large number of requests, while ignoring or responding incorrectly to, the error messages that result. Postfix attempts to minimize the impact of these buggy clients on normal service. This option correlates to the smtpd_soft_error_limit and defaults to 10 .

Error count for closing connection

If the number exceeds this limit the connection will be closed. This option correlates to the smtpd_hard_error_limit and defaults to 100 .

HELO is required

Enabling this option causes Postfix to require clients to introduce themselves with a HELO header at the beginning of an SMTP session. This may prevent some UCE software packages from connecting, though it may also impact other legitimate clients from connecting. This option correlates to the smtpd_helo_required and defaults to No .

Allow untrusted routing

This option configures whether Postfix will forward messages with sender-specified routing from untrusted clients to destinations within the accepted relay domains. This feature closes a sneaky potential loophole in access controls that would normally prevent the server from being an open relay for spammers. If this behavior is allowed, a malicious user could possibly exploit a backup MX mail host into forwarding junk mail to a primary MX server which believes the mail has originated from a local address, and thus delivers it as the spammer intended. This option correlates to the allow_untrusted_routing and is disabled by default. Enabling this option should only be done with extreme caution and care to prevent turning your Postfix installation into an open relay.

Restrict ETRN command upon...

The SMTP ETRN command is a rather clumsy means for a client that is not always connected to the Internet to retrieve mail from the server. The usage of this command is rather outdated, and rarely used, as POP3 and IMAP are better suited to solve this problem in the general case. This option correlates to the smtpd_etrn_restrictions directive and the default is to allow ETRN from any host. This option accepts the following directives:check_etrn_access maptype:mapname , permit_naked_ip_address , reject_invalid_hostname , check_helo_access maptype:mapname , reject_maps_rbl , reject_unknown_client , permit_mynetworks , check_client_access , permit , reject , warn_if_reject , and reject_unauth_pipelining .

This option, as well as the following three Restrictions... options accept one or all of the following values in the text field. Each is described only once here and the specific entry will include the list of accepted directives for the option. The impact of some of these choices depends on configuration performed elsewhere, and could potentially open security holes if not configured carefully.

permit_mynetworks

Permit the message if the relevant address (sender or recipient depending on the restriction) is within the local network.

reject_unknown_client

The request will be refused is the client IP has no PTR record in the DNS. This means that a client with an IP address that cannot be resolved to a host name cannot send mail to this host.

check_client_access maptype:mapname

This option requires the inclusion of an already configured map, as discussed earlier. This will restrict based on the contents of the map, allowing only clients that are allowed by the map. The map may contain networks, parent domains, or client addresses, and Postfix will strip off unnecessary information to match the client to the level of specificity needed.

check_sender_access maptype:mapname

This will restrict based on the contents of the map, allowing only senders that are allowed by the map. The map may contain networks, parent domains, or localpart@ .

reject_maps_rbl

An RBL is a relay domain black hole list. By testing a reverse domain lookup against a name server that receives a domain black hole list transfer, the server can know if the mail was sent through a known open mail relay. There are a number of free and for-fee services providing black hole data. The largest and longest lasting is the service operated by MAPS, while two new similar services are operated by the Open Relay Database and by Distributed Sender Boycott List. All operated on the principle of allowing administrators to choose to refuse mail sent from open mail relays. If this option is listed, the client will be checked against the available RBL domains, and if any match the mail will be refused.

reject_invalid_hostname

If the client host name is invalid, due to bad syntax, the request will be rejected.

permit_naked_ip_address

If the client HELO or EHLO command contains a naked IP address without the enclosing [] brackets as require by the mail RFC, the message will be rejected. Beware that some popular mail clients send a HELO greeting that is broken this way.

reject_unknown_hostname

Reject the request if the host name in the client HELO command has no A or MX record in the DNS.

reject_non_fqdn_hostname

If the client host name is not in the form of a fully-qualified domain name, as required by the RFC, the message will be rejected.

check_helo_access maptype:mapname

The server will search the named access database map for the HELO host name or parent domains. If the result from the database search is REJECT or a 4xx text or 5xx text error code the message will be refused, while a response of OK or RELAY or an all numerical response the message will be permitted.

permit

This simply permits anything. Generally this will be at the end of a set of restrictions in order to allow anything that has not been explicitly prohibited.

reject

Rejects everything. This can be used at the end of a chain of restrictions to prohibit anything that has not be explicitly permitted.

warn_if_reject

This is a special option that changes the meaning of the following restriction, so that a message that would have been rejected will be logged but still accepted. This can be used for testing new rules on production mail servers without risk of denying mail due to a problem with the rules.

reject_unauth_pipelining

If the client sends commands ahead of time without first confirming that the server support SMTP command pipelining, the message will be rejected. This will prevent mail from some poorly written bulk email software that improperly uses pipelining to speed up mass deliveries.

Restrictions on client hostnames/addresses

This restriction applies to the client host name and/or address. By default, Postfix will allow connections from any host, but you may add additional restrictions using the following:reject_unknown_client , permit_mynetworks , check_client_access maptype:mapname , reject_maps_rbl , maps_rbl_reject_code , permit , reject , warn_if_reject , reject_unauth_pipelining .

Restrictions on sends in HELO commands

This option specifies additional restrictions on what information can be sent by client in the HELO and EHLO příkazy. This option correlates to the smtpd_helo_restrictions directive. By default Postfix accepts anything, and the following restrictions may be added:reject_invalid_hostname , permit_naked_ip_address , reject_unknown_hostname , reject_non_fqdn_hostname , check_helo_access maptype:mapname , reject_maps_rbl , reject_unknown_client , check_client_access maptype:mapname , permit , reject , warn_if_reject , reject_unauth_pipelining .

Restrictions on sender addresses

This option restricts what can be contained in the MAIL FROM command in a message. It may be used to prevent specific email addresses from sending mail, reject clients without a resolvable host name, etc. This option correlates to the smtpd_sender_restrictions directive and may contain any of the following restrictions:permit_mynetworks: , reject_unknown_client , reject_maps_rbl , reject_invalid_hostname , reject_unknown_hostname , reject_unknown_sender_domain , check_sender_access maptype:mapname , check_client_access maptype:mapname , check_helo_access maptype:mapname , reject_non_fqdn_hostname , reject_non_fqdn_sender , reject , permit .

Restrictions on recipient addresses

This parameter places restrictions on the recipients that can be contained in the RCPT TO command of a sent message. It can be used to dictate where email may be sent. This option correlates to the smtpd_recipient_restrictions , and may contain any of the following restrictions:permit_mynetworks , reject_unknown_client , reject_maps_rbl , reject_invalid_hostname , reject_unknown_hostname , reject_unknown_sender_domain , check_relay_domains , permit_auth_destination , reject_unauth_pipelining , permit_mx_backup , reject_unknown_recipient , check_recipient_access , check_client_access , check_helo_access , check_sender_access , reject_non_fqdn_hostname , reject_non_fqdn_sender , reject_non_fqdn_recipient , reject , permit .

DNS domains for blacklist lookups

This option configures the optional blacklist DNS servers that will be used for all RBL checks that have been specified in all access restrictions. It may contain any number of servers in a whitespace separated list. These services can be used to help prevent spam, as discussed earlier in this section, with the Restrict ETRN command upon... parameter. This option configures the maps_rbl_domains directive and is empty, by default.

Restrict mail relaying

This option specifies from which hosts, networks, domains, etc. Postfix will relay email for. This option correlates to the relay_domains directive, and defaults to $mydestination .

SMTP server response on access map violation, SMTP server response on RBL domains violation, SMTP server response on forbidden relaying, SMTP server response on unknown client reject, SMTP server response on invalid hostname reject, SMTP server response on unknown domain reject, SMTP server response on unknown hostname reject

These options configure the error result code that will be sent to the client when any of the specified restrictions are being applied. These errors have sensible default values and generally should not need to be changed. Consult with RFC 822 if you wish to understand more about the SMTP error codes, or have a reason to change any of these values.

SMTP Client Options

The SMTP client options configures how Postfix will behave when dealing with other mail servers as a client, i.e., when sending mail on behalf of a user. This portion of the configuration primarily dictates how the server will respond to certain error conditions.

Action when listed as best MX server

As discussed in the BIND chapter, a mail server performs a name server query to find the MX, or mail server, record for the destination domain. If this record indicates that the local server is the server to which mail should be sent, it can respond in a couple of ways. The default is to bounce the message with an error indicating a mail loop. If the field is selected and local is entered, the mail will be directed to the local delivery agent instead of bouncing the mail. This option correlates to the best_mx_transport directive.

Hosts/domains to hand off mail to on invalid destination

By default, a mail that cannot be delivered because the destination is invalid will be bounced with an appropriate error message. However, it is possible to configure postfix to hand off email to another server instead. This option correlates to the fallback_relay directive.

Ignore MX lookup error

If a name server query fails to provide an MX record, the server defaults to deferring the mail and trying again later. If Yes is selected instead, an A record query will be done and an attempt will be made to deliver to the resulting address. This option correlates to the ignore_mx_lookup_error directive.

Skip 4xx greeting

If a remote server responds to a connection with a 4XX status code, postfix will, by default, select the next available mail exchanger specified by the MX records. If set to No , mail delivery will be deferred after the first mail delivery attempt and another attempt will be made later. This option correlates to the smtp_skip_4xx_greeting directive.

Skip wait for the QUIT command

This option configures whether Postfix will wait for the receiving mail server to respond to the QUIT command. This option correlates to the smtp_skip_quit_response directive and defaults to no.

Max number of parallel deliveries to the same destination

This option specifies the maximum number of deliveries that Postfix will perform to the same destination simultaneously. This option correlates to the smtp_destination_concurrency_limit directive and defaults to the system-wide limit for parellel deliveries configured in the Delivery Rates page documented in the next section.

Max number of recipients per delivery

Limits the number of recipients per delivery. This option correlates to the smtp_destination_recipient_limit directive and defaults to the system-wide limit for recipients per delivery.

Timeout for completing TCP connections

Specifies the time in seconds that the Postfix delivery agent will wait before timing out a TCP connection. This option correlates to the smtp_connect_timeout directive and defaults to 0, which disables connection timeouts.

Timeout on waiting for the greeting banner

Limits how long Postfix will wait for a greeting banner to be received from the destination server. This option corresponds to the smtp_helo_timeout directive and defaults to 300 seconds.

Timeout on waiting for answer to MAIL FROM

Sets the timeout in seconds for sending the SMTP MAIL FROM command and for receiving the destination servers response. This option correlates to the smtp_mail_timeout , and defaults to 300 seconds.

Timeout on waiting for answer to RCPT TO

Sets the timeout in seconds for sending the SMTP RCPT TO command and for receiving the destination servers response. This option correlates to the smtp_rcpt_timeout directive and defaults to 300 seconds.

Timeout on waiting for answer to DATA

Sets the timeout in seconds sending the SMTP DATA command and for receiving the destination servers response. This option correlates to the smtp_data_init_timeout and defaults to 120 seconds.

Timeout on waiting for answer to transmit of message content

Specifies the SMTP client timeout in seconds for sending the contents of the message. If the connection stalls for longer than this timeout, the delivery agent will terminate to transfer. This option corresponds to the smtp_data_xfer_timeout directive and defaults to 180 seconds.

Timeout on waiting for answer to ending "."

Specifies the SMTP client timeout in seconds for sending the closing SMTP "." and receiving the destination servers reply. This option correlates to the smtp_data_done_timeout directive and defaults to 600 seconds.

Timeout on waiting for answer to QUIT

Sets the timeout in seconds sending the SMTP QUIT command and for receiving the destination servers response. This option correlates to the smtp_quit_timeout and defaults to 300 seconds

Delivery Rates

This page contains the options for setting the default rate and concurrency limits for all Postfix components. These rates can usually be overridden within their respective configuration sections.

Max number of parallel deliveries to the same destination

This option specifies the maximum number of deliveries that Postfix will perform to the same destination simultaneously. This option correlates to the default_destination_concurrency_limit directive and defaults to 10 .

Max number of recipients per message delivery

Limits the number of recipients per delivery. This option correlates to the default_destination_recipient_limit directive and defaults to 50 .

Initial concurrency level for delivery to the same destination

Specifies the initial number of simultaneous deliveries to the same destination. This limit applies to all SMTP, local, and pipe mailer deliveries. A concurrency of less than two could lead to a single problem email backing up delivery of other mail to the same destination. This option configures the initial_destination_concurrency directive and defaults to 5 .

Max time (days) in queue before message is undeliverable

Defines the number of days a message will remain queued for delivery in the event of delivery problems before the message is sent back to the sender as undeliverable. This option configures the maximal_queue_lifetime directive and defaults to 5 days.

Min time (secs) between attempts to deliver a deferred message

In the event of a delivery deferral, Postfix will wait the specified amount of time before reattempting delivery. This value also specifies the time an unreachable destination will remain in the destination status cache. This option correlates to the minimal_backoff_time directive and defaults to 1000 seconds.

Max time (secs) between attempts to deliver a deferred message

Specifies the maximum amount of time between delivery attempts in the event of a deferred delivery. This option configures the maximal_backoff_time directive and defaults to 4000 seconds.

Time (secs) between scanning the deferred queue

Specifies the time in seconds between queue scans by the queue management task. This option correlates to the queue_run_delay and defaults to 1000 seconds.

Transports that should not be delivered

This field specifies which delivery transports, if any, of the transports defined in the Transport Mapping section will not have their messages sent automatically. Instead the messages for these transports will be queued, and can be delivered manually using the sendmail -q command. This option correlates to the defer_transports directive, and contains nothing by default.

Debugging features

Postfix has two levels of logging. The first level is the normal maillog , which reports on all normal mail activities such as received and sent mail, server errors, shutdowns and startups. The second level is more verbose, and can be tuned to log activity relating to specific SMTP clients, host names, or addresses. This page contains the configuration for the second level of logging.

List of domain/network patterns for which verbose log is enabled

This is a list of patterns or addresses that match the clients, hosts, or addresses whose activity you would like to have more verbose logging for. Values here could be an IP address like 192.168.1.1 or a domain name like swelltech.com . This option correlates to the debug_peer_list directive and is empty by default.

Verbose logging level when matching the above list

Specifies the level of verbosity of the logging for the activity that matches the above patterns. This option correlates to the debug_peer_level directive and defaults to 2. The above field must have at least one value for this debug level to have any impact.

Postfix, Unsolicited Commercial Email and Access Controls

Postfix offers an extremely flexible set of access controls, primarily targeted at preventing unsolicited commercial email from being delivered through the server. In order to construct a suitable set of controls it is necessary to understand the order in which rules are checked, and how they interact. By default Postfix will accept mail for delivery from or to any client on your local network and any domains that are hosted by Postfix. So, by default, Postfix is not an open relay. This is a good beginning, and may be all that is needed in many environments. However, because UCE is such a nuisance for users and network administrators, it may be worthwhile to implement more advanced filtering. This section will address the basics of the Postfix UCE control features.

Access Control List Order

Every message that enters the smtpd delivery daemon will be processed by a number of access control lists and checked against a number of rules to insure that the message is one that the administrator actually wants delivered. The goal for most administrators is to prevent unsolicited commercial email from passing through these rules, yet allow every legitimate email to be delivered. This is a lofty goal, and a delicate balance. No perfect solution exists, as long as people are willing to steal the resources of others for their own commercial gain and go to great lengths to overcome the protections in place to prevent such abuse. However, in most environments it is possible to develop a reasonable set of rules that prevents most spam and allows most or all legitimate mail through unharmed.

It is important to understand the order of processing if complex sets or rules are to be used, as attempting to use a particular rule too early in the chain can lead to subtle errors, or strange mail client behavior. Because not all clients react exactly correctly to some types of refusals, and not all clients create correctly formed SMTP requests, it is not unlikely that a misplaced rule will lock out some or all of your clients from sending legitimate mail. It could also just as easily lead to opening a hole in your spam protections early in the rule set, which would allow illicit mail to pass.

The Postfix UCE controls begin with a couple of simple yes or no checks, called smtpd_helo_required and strict_rfc821_envelopes , both configured in the SMTP Server Options page. The first, if enabled, requires a connecting mail client to introduce itself fully by sending a HELO command. This can stop some poorly designed bulk email programs. The second option requires for the envelope to fit the SMTP specification precisely, thus enforcing complete headers. Though the envelope and HELO can be forged by a bulk mailer, it may stop the more hastily implemented variants (well, how many good programmers do you know that write tools to help spammers?).

The next stage is the four SMTP restrictions also found on the SMTP Server Options page. These further limit from where and to where mail will be delivered. The order of traversal for these four lists of rules is:

1. Restrictions on client hostnames/addresses or smtpd_client_restrictions
2. Restrictions on sends in HELO commands or smtpd_helo_restrictions
3. Restrictions on sender addresses or smtpd_sender_restrictions
4. Restrictions on recipient addresses or smtpd_recipient_restrictions

Each of these checks can return REJECT , OK , or DUNNO . If REJECT , the message will be refused, and no further rules will be checked. If OK , no further rules in the given restriction will be checked, and the next restriction list will be checked. If DUNNO , the list will continue to process the current restriction until it gets another result (OK or REJECT ) or until the list end is reached, which is an implicit OK . If all lists return OK , the message will be passed to the regular expressions checks, otherwise it will be rejected.

Next come the regular expression-based header_checks and body_checks . These options, if enabled, provide a means to test the actual contents of the headers and the body of the email, respectively. Both operate in the same way, though they should be used somewhat differently. Header checks can be used to prevent well-known spamming domains from sending you email, or for stopping some well-known bulk-mailer software. By entering some signature of the offender, like the domain name, or the X-mailer field identifying the software, the mail can be rejected before the body is even sent. Body checks, though the use the same regular expressions and file format as header checks, should be used more sparingly, as the mail must be accepted before it can be checked. Thus bandwidth is wasted on receipt of the mail, and worse, the server will be occupied for a potentially long while with processing the entire contents of every email. In short, use header checks whenever is convenient, and use body checks only when an effective header check cannot be devised. Only REJECT or OK are permitted for the returned values.

See also

• Postfix Basic Configuration
• Postfix Virtual Hosting