GNU/Linux >> Znalost Linux >  >> Linux

8 tipů, které pomohou netechnářům přejít na Linux

V roce 2016 jsem sundal šindel pro své podnikání v oblasti technologického koučování. Trvale. Nebo jsem si to alespoň myslel.

Další zdroje pro Linux

  • Cheat pro příkazy Linuxu
  • Cheat sheet pro pokročilé příkazy systému Linux
  • Bezplatný online kurz:Technický přehled RHEL
  • Síťový cheat pro Linux
  • Cheat sheet SELinux
  • Cheat pro běžné příkazy pro Linux
  • Co jsou kontejnery systému Linux?
  • Naše nejnovější články o Linuxu

Během posledních 10 měsíců mě hrstka přátel a známých vtáhla zpět do této sféry. Jak? S jejich touhou zahodit That Other Operating System™ a přejít na Linux.

Byla to zajímavá zkušenost, v nemalé míře, protože většina lidí není vůbec technicky zdatná. Vědí, jak používat počítač k tomu, co potřebují. Kromě toho nemají zájem se ponořit hlouběji. To znamená, že je Linux přitahoval (a jsou) z mnoha důvodů – pravděpodobně proto, že o něm neustále žvaním.

Zatímco jsem je přiváděl na linuxovou stranu počítačového světa, naučil jsem se pár věcí o tom, jak pomoci netechnářům přejít na Linux. Pokud vás někdo požádá, abyste mu pomohli s přechodem na Linux, těchto osm tipů vám může pomoci.

1. Buďte upřímní ohledně Linuxu.

Linux je skvělý. Není to však dokonalé. Pro nové uživatele to může být matoucí a někdy i frustrující. Nejlepší je připravit osobu, které pomáháte, na krátkou povzbudivou řeč.

O čem byste měli mluvit? Stručně vysvětlete, co je Linux a jak se liší od ostatních operačních systémů. Vysvětlete, co můžete a nemůžete dělat s tím. Dejte jim vědět o některých problémech, se kterými se mohou setkat při každodenním používání Linuxu.

Pokud si uděláte trochu času na to, abyste je přenesli do Linuxu a open source, nebude přechod tak otřesný.

2. Nejde o vás.

Je snadné upadnout do toho, čemu říkám klam zkušených uživatelů :myšlenka, že každý používá technologii stejným způsobem jako vy. To je zřídka, pokud vůbec, případ.

Tady nejde o tebe. Není to o vašich potřebách nebo o tom, jak používáte počítač. Je to o potřebách a záměrech člověka, kterému pomáháte. Jejich potřeby, zvláště pokud nejsou příliš technické, se budou lišit od vašich.

Nezáleží na tom, zda Ubuntu nebo Elementary nebo Manjaro nejsou vaše distribuce. Nezáleží na tom, jestli ohrnujete nos nad správci oken jako GNOME, KDE nebo Pantheon ve prospěch i3 nebo Ratpoison. Osoba, které pomáháte, si může myslet opak.

Odložte své potřeby a předsudky a pomozte jim najít pro ně tu správnou distribuci Linuxu. Zjistěte, k čemu svůj počítač používají, a na základě toho přizpůsobte svá doporučení pro distribuci nebo tři.

3. Ne každý je technik.

A ne každý chce být. Každý, komu jsem za posledních 10 měsíců pomohl přejít na Linux, se nezajímá o kompilaci jader nebo kódu, ani o úpravy a ladění konfiguračních souborů. Většina z nich nikdy neotevře okno terminálu. Neočekávám, že budou mít zájem dělat něco z toho v budoucnu.

Hádej co? Na tom není nic špatného. Možná z toho nevytěží maximum Linux (ať už to znamená cokoli) tím, že nepřijme své vnitřní geeky. Ne každý bude chtít přijmout výzvy, řekněme, instalace a konfigurace Slackware nebo Arch. Potřebují něco, co bude fungovat hned po vybalení.

4. Udělejte si inventuru jejich hardwaru.

V ideálním světě bychom všichni měli oklamané, vysoce výkonné notebooky nebo stolní počítače se vším na maximum. Tento svět bohužel neexistuje.

To pravděpodobně zahrnuje osobu, které pomáháte přejít na Linux. Mohou mít trochu (možná více než mírně) starší hardware, který jim vyhovuje a který jim vyhovuje. Hardware, který si možná nebudou moci dovolit upgradovat nebo vyměnit.

Pamatujte také, že ne každý potřebuje systém pro náročný vývoj nebo hraní her nebo produkci zvuku a videa. Potřebují pouze počítač pro procházení webu, úpravu fotek, provozování softwaru pro osobní produktivitu a podobně.

Jeden člověk, kterému jsem nedávno pomohl adoptovat Linux, měl notebook Acer Aspire 1 se 4 GB RAM a 64 GB SSD. To pomohlo informovat o mých doporučeních, která se točila kolem několika lehkých distribucí Linuxu.

5. Pomozte jim otestovat některé distribuce.

Databáze DistroWatch obsahuje téměř 900 distribucí Linuxu. Měli byste být schopni najít tři až pět distribucí Linuxu, které můžete doporučit. Udělejte si krátký seznam distribucí, o kterých si myslíte, že by pro ně byly vhodné. Také je nasměrujte na recenze, aby mohli získat jiný pohled na tyto distribuce.

Když přijde čas na to, aby se ty linuxové distribuce točily, nedejte jen tak někomu do ruky hromadu flash disků a jděte pryč. Možná vás překvapí, že většina lidí nikdy nespustila živou distribuci Linuxu ani neinstalovala operační systém. Jakýkoli operační systém. Kromě připojení flash disků pravděpodobně nebudou vědět, co dělat.

Místo toho jim ukažte, jak vytvořit spouštěcí jednotky flash a nastavit BIOS počítače tak, aby spouštěl z těchto jednotek. Pak je nechte strávit nějaký čas spuštěním distribucí z flash disků. To jim poskytne základní cit pro distribuce a výstřelky jejich správců oken.

6. Proveďte je instalací.

Spuštění živé relace s flash diskem někomu řekne jen tolik. Potřebují s linuxovou distribucí pár nebo tři týdny pracovat, aby si na ni vytvořili názor a pochopili její zvláštnosti a přednosti.

Existuje mýtus, že Linux je obtížné nainstalovat. To mohla být pravda už v polovině 90. let, ale dnes je instalace většiny linuxových distribucí snadná. Postupujte podle několika grafických pokynů a zbytek nechte na softwaru.

Pro někoho, kdo nikdy neinstaloval žádný operační systém, může být instalace Linuxu trochu skličující. Možná nebudou vědět, co si vybrat, když jsou, řekněme, dotázáni, který souborový systém použít nebo zda mají či nemají šifrovat svůj pevný disk.

Proveďte je alespoň jednou instalací. I když byste je měli nechat udělat většinu práce, buďte tam a odpovídejte na otázky.

7. Buďte připraveni provést několik instalací.

Jak jsem zmínil před odstavcem nebo dvěma, používání linuxové distribuce po dobu dvou týdnů dává někomu dostatek času, aby s ní pravidelně interagoval a zjišťoval, zda může být jeho každodenním ovladačem. Často to vyjde. Někdy však ne.

Pamatujete si na osobu s notebookem Acer Aspire 1? Myslela si, že Xubuntu je pro ni ta správná distribuce. Po několika týdnech práce s tím tomu tak nebylo. Nebyl tu žádný technický důvod – Xubuntu na svém notebooku běžela hladce. Byla to jen otázka pocitu. Místo toho přešla zpět na první distribuci, kterou testovala:MX Linux. Od té doby MX s radostí používá.

8. Naučte je rybařit.

Nemůžete tam být vždy, abyste byli vůdčí rukou. Nebo být mechanikem nebo instalatérem, který dokáže opravit jakékoli problémy, se kterými se člověk setká. Ty máš taky život.

Jakmile se dohodnou na distribuci Linuxu, vysvětlete jim, že jim na dva nebo tři týdny nabídnete pomocnou ruku. Poté jsou na to sami. Úplně je neopouštějte. Buďte poblíž a pomozte jim s velkými problémy, ale dejte jim vědět, že se budou muset naučit dělat věci sami.

Seznamte je s webovými stránkami, které jim mohou pomoci vyřešit jejich problémy. Nasměrujte je na užitečné články a knihy. Díky tomu budou sebevědomější a kompetentnější uživatelé Linuxu – a počítačů a technologií obecně.

Poslední myšlenky

Pomoci někomu přejít na Linux z jiného, ​​známějšího operačního systému může být výzva – výzva pro něj i pro vás. Pokud na to půjdete pomalu a budete se řídit radami v tomto článku, můžete proces usnadnit.

Máte další tipy, jak pomoci neodborníkovi přejít na Linux? Neváhejte je sdílet zanecháním komentáře.


Linux
  1. 8 tipů pro příkazový řádek Linuxu

  2. Příkaz přesunutí adresáře pro Linux

  3. Přesuňte složku v Linuxu pomocí příkazu mv

  1. 3 tipy pro tisk s Linuxem

  2. Přesunout soubory v terminálu Linux

  3. 4 tipy, které vám pomohou co nejlépe využít příkaz Linux df

  1. 8 tipů pro spolehlivou automatizaci systému Linux

  2. 6 zdrojů a 3 tipy, které vám pomohou vstoupit do světa linuxových kontejnerů

  3. 5 Linuxových příkazů, které začnu používat