Oddíl je prostor vyříznutý z fyzického disku, který lze použít buď k instalaci operačního systému, nebo pouze jako úložný prostor pro soubory uživatelů a další data. Každý oddíl je vytvořen přímo na Pevném disku nebo Externí disk připojené k systému s adresou počátečního a koncového bloku identifikující množství místa, které zabírá na disku.
Přestože můžete vytvořit n požadovaných oddílů, systém Linux identifikuje maximálně 16 oddíly, které mohou být přidruženy k libovolnému SCSI, SATA, PATA nebo virtuálnímu pevnému disku. Pro identifikaci výše uvedených oddílů má systém Linux svou vlastní obecnou konvenci. Tato konvence je ve tvaru „/dev/sdxn “ nebo „/dev/vdxn ‘ kde ‘x ‘ je abeceda a ‘n ‘ číslo.
Zde '/dev' je adresář v '/' souborový systém, který uchovává soubory spojené s každým ze zařízení připojených k systému Linux. Poté 's' označuje jednotku SATA, SCSI nebo PATA a 'v' je pro virtuální disky na strojích založených na KVM. Další abeceda, tj. 'd' je akronym pro zařízení a nakonec další abeceda identifikuje připojený disk.
Vysvětlení důležité struktury adresáře systému souborů a cest pro Linux
Pokud má váš systém 4 pevné disky, můžete najít výpis pro:/dev/sda , /dev/sdb , /dev/sdc , /dev/sdd ve výstupu příkazu fdisk při ‘l‘ volba je vyvolána.
Za abecedou následuje číslo. Typický pevný disk identifikuje 4 primární oddíly, z nichž může být i rozšířený oddíl, který opět obsahuje více logických oddílů. V takovém případě má první primární oddíl, což je obecně spouštěcí oddíl, výchozí označení:'/dev/sda1' což znamená jeho pozici jako první primární oddíl na prvním pevném disku, podobně '/dev/sdb1' bude prvním primárním oddílem na druhém pevném disku.
Další primární oddíl bude mít sda2 a poté sda3 a tak dále, přičemž logický oddíl začíná od sda5 . Toto je jen to, jak je linuxové dělení na oddíly stanoveno, i když v současnosti existuje ještě jeden typ oddílu, kterým je oddíl Linux LVM, na kterém se logický svazek vytváří z fyzických svazků a skupin svazků za běhu, aniž by to přímo ovlivnilo základní hardware.
Souborový systém a oddíly Linuxu – typy a terminologie
Holý systém Linux konfiguruje 2 oddíly během normální instalace, tj. root ('/' ) (Tam, kde je stanoven souborový systém) a swap (dočasný úložný prostor, o kterém se předpokládá, že je ve výchozím nastavení dvakrát větší než RAM, což není nutné).
Bootloader se obecně instaluje do kořenového oddílu nebo do prvního primárního oddílu. Oddíl stanoví základ pro souborové systémy, které jsou pak vytvořeny na oddílu, ale předtím vyžaduje, aby byl oddíl naformátován pro typ souborového systému, který je na tomto oddílu podporován.
Některé ze souborových systémů podporovaných systémy Linux zahrnují:
- ext2
- ext3
- ext4
- ReiserFS
- xfs
- TUK
- HPFS/NTFS/exFAT
Některé terminologie týkající se rozdělování Linuxu na oddíly:
Primární oddíl:
Přímo drží oblast na pevném disku specifikovanou pomocí adresy prvního a posledního sektoru a drží štítek označující, kde se pevný disk nachází a jeho číslo. Může obsahovat spouštěcí soubory pro OS nebo data podle konfigurace uživatele.
Rozšířený oddíl:
Oddíl, který obsahuje další oddíly. Rozšířený oddíl je vytvořen pro uložení více logických oddílů. Na rozdíl od primárního oddílu nemůže obsahovat spouštěcí soubory nainstalovaného OS, protože uchovává a spravuje logické oddíly.
Logický oddíl:
Po prvních 4 primárních oddílech následují logické oddíly, které jsou umístěny na rozšířeném oddílu. Ty se obecně používají k udržení souborového systému tak, jak je stanoven uživatelem. Odkládací prostor je také nakonfigurován jako logický oddíl.
Oddíl Linux LVM:
Oddíl LVM se používá k ukládání souborových systémů vytvořených na logických svazcích. LVM je zkratka pro Logical Volume Management, což je funkce Linuxu pro vytváření za běhu logických svazků na oddílech. Vyžaduje oddíl, který pak obsahuje fyzický svazek a několik fyzických svazků se spojí, aby se vytvořila skupina svazků, na které je položen logický svazek. Logický svazek je poté naformátován tak, aby obsahoval souborový systém.
Svazek:
Formátovaný segment prostoru, který pojme souborový systém. Svazek je vytvořen na oddílu pro připojení souborového systému na něj a umožnění uložení uživatelských dat.
Vzhledem k tomu, že všechny operace na oddílech vyžadují úpravu velikosti souborového systému, který je hostován, jakákoli úprava, smazání nebo vytvoření oddílu vyžaduje pečlivé odpojení a zálohování souborových systémů, aby se zabránilo riziku ztráty dat.
Některé linuxové nástroje/příkazy, které se hodí pro operace související se souborovým systémem, zahrnují:
- fdisk – pro vytváření, úpravu, mazání oddílu, včetně vytváření a tisku tabulky oddílů atd.
- rozešli – provádí stejné operace jako fdisk a ještě mnohem více.
- df – zobrazuje všechny souborové systémy připojené k systému souborů Linux a jejich přípojné body.
- připojit – pro připojení souborových systémů, adresářů, změnu bodu připojení pro adresář/zařízení a všechny druhy takových operací.
- mkfs – vytváření a formátování souborového systému. Obvykle se příkaz používá ve spojení s požadovaným typem formátování. Jako:mkfs.ext4 pro formátování souborového systému s typem ext4.
- umount – pro odpojení souborového systému z oddílu.
- GParted/QParted – GUI Parted pro systémy Gnome a KDE.
- Disky – Software Utility předinstalovaný v systémech Linux pro správu oddílů prostřednictvím GUI.
Linuxové nástroje/příkazy pro změnu nebo úpravu názvů/štítků oddílů
Příkazy pro změnu nebo úpravu názvu/názvu oddílu závisí na typu souborového systému na daném oddílu s výjimkou některých obecných příkazů.
Níže naleznete seznam všech takových příkazů.
1. e2label nebo tune2fs
Příkazy e2label nebo tune2fs používá se pro změnu označení oddílů typu ext2, ext3 a ext4.
# e2label /dev/sda1 ROOT OR # tune2fs –L ROOT_PART /dev/sda1
Zde ROOT a ROOT_PART jsou štítky, které mají být přidány do /dev/sda1 což je oddíl ve formátu ext4.
2. ntfslabel
ntfslabel příkaz používaný pro změnu jmenovky oddílů NTFS.
# ntfslabel /dev/sda5 NTFS_DIR
3. reiserfstune
reiserfstune příkaz používaný pro označování oddílů naformátovaných pomocí reiserFS.
Poznámka :Před tímto příkazem je vhodné nejprve odpojit souborový systém.
# reiserfstune –l HOME_PART /dev/sdb1
Kde, /dev/sdb1 je oddíl naformátovaný souborovým systémem reiserFS.
4. mkswap
mkswap příkaz používaný pro změnu jmenovky SWAP oddílu.
Po odpojení souborového systému je třeba provést následující příkaz ke změně označení odkládacího oddílu.
# mkswap -L SWAP_PART /dev/sda5
Kde, /dev/sda5 je oddíl ve formátu SWAP.
5. exfatlabel
exfatlabel příkaz používaný pro změnu označení oddílu naformátovaného exFAT.
# exfatlabel /dev/sda3 EX_PART
6. Změna označení diskového oddílu v GUI – DISKY
Disky je předinstalovaný nástroj nacházející se ve většině systémů Linux a představuje grafické uživatelské rozhraní pro provádění všech úloh souvisejících s oddíly, které provádí fdisk a rozešli a ještě víc než to. Disky lze použít ke změně jmenovky oddílu následujícím postupem:
GUI disků zobrazuje všechny externí disky a podrobnosti o vybraném externím disku včetně oddílů, jejich štítků, jejich velikosti a typu formátování. Prvním krokem je vybrat oddíl, jehož označení má být změněno, což je zde oddíl 1, dalším krokem je vybrat ikonu ozubeného kola a upravit souborový systém.
Poté budete vyzváni ke změně jmenovky vybraného oddílu.
A nakonec se změní štítek oddílu.
Speciální linuxové nástroje pro připojení oddílu s názvy štítků
1. Použití Label pro načtení oddílu při spouštění – soubor /etc/fstab
/etc/fstab je soubor, který se používá při spouštění pro připojení oddílů, které existují v systému. Oddíly jsou standardně identifikovány pomocí UUID podle záznamu v tomto /etc/fstab soubor.
Existuje však jiný způsob, jak načíst oddíl, místo toho dlouhého UUID můžete v souboru předat štítek tohoto oddílu místo UUID a od té doby by váš systém připojoval oddíly k systému pomocí LABEL místo UUID.
Pro načtení libovolného oddílu pomocí Label namísto UUID stačí otevřít /etc/fstab soubor pro úpravu:
$ sudo vi /etc/fstab
Soubor vypadá takto:
Zde je oddíl rozpoznán pomocí UUID jak je vidět výše. Nyní, pokud chcete, aby byl oddíl rozpoznán pomocí štítku, stačí upravit odpovídající záznam v souboru, který nahradí UUID=<uuid> podle LABEL=<label> . Poté soubor uložte a zavřete. Při příštím spuštění bude oddíl načten pomocí štítku namísto UUID.
2. Změna záznamů oddílů v tabulce oddílů:
Některé příkazy lze použít k hraní se záznamy oddílů v tabulce oddílů a promíchání záznamů v tabulce oddílů.
Mezi tyto příkazy patří:
1. gdisk
Nástroj, který lze použít k provádění mnoha užitečných operací s oddíly, ale zde je zvýrazněna jedna z jeho operací pro změnu názvů oddílů.
Postup:
# gdisk
Otevře se gdisk a budete vyzváni k zadání disku, který chcete vybrat. Stačí zadat disk, který chcete vybrat. '/dev/sda' pro provoz na prvním pevném disku.
Dále se zobrazí následující výzva, která vás požádá o zadání jakéhokoli příkazu. Zadejte 'c' tady. Budete vyzváni k výběru čísla oddílu, jehož název chcete upravit. Zadejte název oddílu a poté budete vyzváni k zadání nového názvu. Zadejte nový název a stiskněte ENTER .
Command(? For help):
Dále použijte následující možnost k ověření, že změna, kterou jste provedli, byla provedena.
Command(? For help): p
Nyní Zavřete a ukončete gdisk a uložte změny.
Command(? For help): w
2. mount
Mount lze také použít ke změně názvu oddílu. Zde lze použít následující postup:
Odpojte oddíl.
# umount /partition
Po odpojení změňte název adresáře.
# mountpoint /partition &>/dev/null || mv /partition /new_name_partition
Upravit /etc/fstab a změňte bod připojení oddílu z /partition do /new_name_partition a poté znovu připojte oddíl.
# mount /new_name_partition
Závěr
Výše jsou uvedeny techniky pro změnu/úpravu názvu/označení linuxových oddílů. Máte-li jiné zajímavé techniky, kterými lze dosáhnout stejné věci, podělte se s námi ve svých cenných komentářích.