Chcete-li nainstalovat software do systému Linux, mnoho nástrojů, jako je yum
, apt-get
, rpm
, dpkg
a tak dále jsou dostupné buď k načtení balíčku z úložiště nebo k instalaci staženého balíčku.
Alternativně je možné stáhnout (typicky) .tar.gz2
archiv zdroje a zkompilujte ručně pomocí
./configure
make
make install
nebo podobné. Moje otázka zní:Kdy by se měl kompilovat a instalovat ze zdroje?
Přijatá odpověď:
Obecně se doporučuje používat balíčky pocházející z vaší distribuce a používat souvisejícího správce balíčků (např.dpkg/apt-get
na systému založeném na Debianu). Úkolem vaší distribuce je zabalit software a nakonfigurovat jej tak, aby nedocházelo ke konfliktům.
Někdy vaše distribuce nemá požadovaný software nebo máte jiné důvody, jako je např.
- potřebujete novější verzi
- chcete mít speciální konfiguraci nebo chcete zahrnout opravy atd.
- potřebujete vyšší výkon, a proto chcete optimalizovat software speciálně pro váš hardware (procesor, …)
protože si chcete zkompilovat software sami (což může být docela obtížné – zvláště pokud neznáte všechny závislosti).
Pak máte různé možnosti:
- znovu jej sestavte ze zdroje, obvykle z tarballu (=
*.tar.gz
soubor) nebo z upstream zdrojového úložiště, jako je github - stáhněte/nainstalujte si odpovídající předem sestavený balíček (přímo nebo pomocí neoficiálního úložiště)
- použijte stávající zdroj balíčku z vaší distribuce, ručně jej aktualizujte a vytvořte nový balíček, který pak můžete nainstalovat.
Pokud instalujete software bez použití správce balíčků, důrazně se doporučuje nainstalovat software na jiná místa, než používá správce balíčků. Cílová předpona je /usr/local/
. Instalace do nového podadresáře /opt
nebo někde ve vaší domovské složce jsou také možnosti.