Pokud jste vášnivým uživatelem systému Linux jako já nebo pracujete jako systémový administrátor pro správu firemních sítí, je pravděpodobné, že jste alespoň jednou narazili na pojmy jako FreeBSD a BSD. Co to tedy je a jaký je jejich význam? V této příručce důkladně probereme rozdíly mezi FreeBSD a Linuxem a současně zdůrazníme jejich podobnosti. Celkově je naším cílem osvětlit naše čtenáře o různých variantách nechvalně známých unixových systémů a o tom, jak jsou kategorizovány. Zůstaňte naladěni v této příručce, abyste se dozvěděli více o těchto starších systémech, abyste si vybrali ten správný pro svou práci.
FreeBSD vs. Linux:20 věcí, které byste měli vědět
Níže uvádíme 20 nejdůležitějších věcí, které byste měli vědět, když si jako svůj další systém vybíráte FreeBSD vs. Linux. Zůstaňte s námi, abyste získali základní vhled do těchto dvou unixových elektráren a zjistili, jak vám vyhovují.
1. Definice a žargóny
Než se pustíme přímo do FreeBSD vs. Linux, pojďme diskutovat o tom, co označují; obecně, jak byste pravděpodobně měli vědět, Linux jako celek není OS. Termín obvykle odkazuje na jádro, pouhou sadu mechanismů, které vytvářejí základní funkce. S přidanými uživatelskými funkcemi a aplikacemi, jako jsou hudební přehrávače, prohlížeče a editory; Linux je zabalen do různých příchutí. Tyto odlišné, ale velmi podobné operační systémy jsou známé jako distribuce Linuxu. Pokud jste někdy používali populární linuxové distribuce, jako je Ubuntu, Mint nebo Fedora, jsou to všechno linuxové systémy s odlišnými příchutěmi, to je vše.
Na druhé straně FreeBSD označuje zcela jiný operační systém. Je založen na systémech BSD (Berkeley Software Distribution) vyvinutých v nechvalně proslulých Berkeley Labs. Když mluvíme o různých systémech BSD, jako jsou NetBSD, OpenBSD a FreeBSD, máme na mysli zcela nový OS odlišný od Linuxu. Chcete-li vědět, proč a jak se liší svou povahou, přečtěte si následující oddíly, kde najdete jejich původ a počátek v běžném používání.
2. Původ
Obecně platí, že systémy Linux i BSD jsou totožné s původním systémem Unix vyvinutým Denisem Ritchiem a Kenem Thompsonem v laboratořích AT&T Bell Labs. Kvůli autorským právům ji však nemohli uvolnit veřejnosti. Rozhodli se tedy předat již vytvořený systém svým kolegům v Berkeley.
Nadace BSD vznikla za účelem úpravy původního unixového systému a měnila zdroje, dokud kódy neobsahovaly žádné zdroje. Tak vznikla rodina BSD systémů Unix. Povahou jsou totožné s Unixem vyvinutým Ritchiem a Thompsonem, se stejnou strukturou a funkčností, ale upravenými kódovými základnami.
Během této doby se Linus Torvalds, finský postgraduální student, pokoušel koupit Unixový systém pro jeho kurz OS na Helsinské univerzitě. Mimochodem neměl dost peněz, a tak se rozhodl postavit klon systému sám. Převzal nápady z MINIXu, systému podobného Unixu pro vzdělávací účely, a vytvořil celé jádro sám. Linux tak započal svůj vstup do komunity. Díky budoucí spolupráci s hnutím open source posílil svou pozici nejvýkonnějšího a nejrozšířenějšího systému podobného Unixu, jaký byl kdy vyvinut.
3. Vývoj
Po léta udržoval Torvalds vývoj Linuxu sám s pomocí ostatních nadšenců pro open source. Dnes Linux vyvíjí a spravuje nadace Linux Foundation s více než sto tisíci vývojáři po celém světě. Podle Torvaldsova POV nadace pouze rozšiřuje jádro a zpřístupňuje jej pro komunitu, která jej následně tvaruje do různých distribucí. Vzhledem k tomu, že vývoj je centralizovaný, Linux si zachovává své dědictví velmi stabilního systému.
Na druhé straně FreeBSD je vyvíjen centrální skupinou lidí a je založen na distribuci. Tým zavádí nové verze podle svých představ, a proto často způsobuje problémy s kompatibilitou s dřívějšími verzemi. Nicméně, protože je to přímá odvozenina zdrojového kódu Unix, FreeBSD je mnohem více „Unix“, než kdy Linux může být!
4. licence
Abyste pochopili hlavní důvod rozdílů mezi FreeBSD a Linuxem, musíte do hloubky porozumět jejich příslušným licencím. Linuxové distribuce přicházejí s licencí GNU/GPL (General Public License) popularizovanou průkopníky, jako je Richard Stallman. Licence dává uživatelům svobodu získávat, sdílet a upravovat jakýkoli existující software. Takže můžete upravit své vlastní linuxové distro, pokud chcete, bez jakýchkoli právních potíží nebo obstrukcí.
Na druhou stranu FreeBSD spadá pod BSD licenci. Ačkoli jsou licence BSD z hlediska přípustnosti velmi podobné licenci GPL, liší se. Háček je v tom, že licence GNU/GPL vás zavazují k open source vašich projektů pro komunitu, na rozdíl od jejich protějšků BSD. Takže dnes můžete rozdělit existující projekt s licencí BSD, provést úpravu a zpeněžit to bez jakýchkoli závazků. Licence BSD je tedy mnohem flexibilnější než GPL používaná v Linuxu.
5. Balíčky
Když se rozhodujete mezi FreeBSD vs. Linux, musíte předem zjistit, jak tyto systémy dodávají balíčky. Linuxové systémy nabízejí širokou škálu balíčků třetích stran pro téměř cokoliv. Konkrétní balíčky můžete získat prostřednictvím vývojářů distro a PPA třetích stran.
Přestože jsou linuxové systémy lákavé pro svůj masivní seznam dostupných balíčků, mají tendenci být chyceny do stále rostoucího problému se správou všech těch zdrojů, ze kterých jste balíčky nainstalovali. Bylo také hlášeno, že malware a další škodlivé kódy se do systémů pronikají manipulací s nedůvěryhodnými zdroji.
FreeBSD však zaujímá poněkud konzervativní přístup, pokud jde o odesílání pohodlných uživatelských balíčků. BSD zajišťuje, že všechny balíčky jsou součástí jediného centralizovaného úložiště. To zabraňuje nechtěným kódům nebo úryvkům najít cestu k jakémukoli konkrétnímu balíčku BSD. Systémy FreeBSD jsou tedy ještě bezpečnější než Linux, pokud jde o instalaci balíčků.
6. Shell
Shell je jedním z nejvlivnějších vynálezů unixových systémů. Umožňuje uživatelům bezproblémově ovládat a hrát si s jejich systémem. Univerzální unixový shell byl sh. Tento shell byl od té doby upgradován a my jsme viděli vznik ještě výkonnějších shellů, jako je bash, zsh a tcsh. Linuxové systémy vždy přicházejí s výchozím bash shellem. Je to všeobecně uznávaný a mocný výkonný shell, který vám může pomoci dosáhnout čehokoli na většině unixových systémů vyhovujících POSIXu.
FreeBSD naopak přichází s „tcsh“ jako výchozím shellem. Tento shell je obzvláště populární mezi lidmi ze staré školy, jako jsme my, kteří stále používají své shelly pro psaní svých programů. Syntaxe shellu „tcsh“ je shodná s C, je na něm postaven samotný programovací jazyk Linux. Měli byste tedy být schopni odhadnout, jak mocné může být „tcsh“ v rukou zkušených uživatelů, jako jste vy.
7. Výkon
Výkon je jedním z nejdůležitějších faktorů při výběru mezi FreeBSD a Linuxem jako primárním systémem. Naštěstí je o obou systémech známo, že si vedou výjimečně dobře v různých metrikách měření výkonu.
Ačkoli jsou samy o sobě velmi výkonné, oba systémy si v některých konkrétních oblastech vedou samostatně lépe než ostatní. FreeBSD má velmi nižší latenci ohledně síťových protokolů. To je důvod, proč se streamovací monstrum Netflix postavilo na stranu FreeBSD jako primární serverové komponenty.
Linux na druhou stranu poskytuje extra rychlost a výkon při spouštění nativních aplikací. Protože Linux je mnohem více zaměřený na aplikace než FreeBSD kdy bude a má kooperativní hardwarovou podporu od společností jako IBM a Intel, linuxové systémy mají vždy tendenci spouštět své aplikace o něco rychleji než jejich protějšky BSD.
8. Souborový systém
Jednou z hlavních výhod unixových systémů je jejich efektivní implementace souborového systému. Linux i FreeBSD obsahují schéma souborového systému, které uživatelům umožňuje určovat a ovládat strom souborů efektivněji než jejich Linux. V systému založeném na Linuxu můžete spustitelné soubory, které nainstalujete, obvykle najít v adresářích /bin, /sbin, /usr/sbin nebo /usr/bin podle jejich zdroje a účelu.
Rozdíl mezi FreeBSD a Linuxem spočívá v BSD implementaci více stratifikovaného schématu souborového systému. Již jsme diskutovali o tom, že systémy BSD rozlišují mezi základními balíčky a porty. Výsledkem je, že je také reprezentuje jejich schéma souborového systému. Software základního systému ve FreeBSD se nachází ve stejných adresářích uvedených výše. Porty jiného softwaru třetích stran však budou uloženy v adresářích /usr/local/bin nebo /usr/local/sbin. Konfigurační soubory pro každý port třetí strany lze nalézt v /etc. adresář, stejně jako v Linuxu.
9. Běžné nástroje
Jedním z hlavních důvodů, proč uživatelé Linuxu považují FreeBSD za matoucí, je rozdíl v implementaci mezi různými běžnými nástroji FreeBSD a Linuxu. Mnoho nástrojů, které jsou dnešním uživatelům Linuxu nejběžnější, jsou přímými deriváty systémů BSD a Unix a mají mírně odlišnou implementaci.
Například Vi a Emacs, dva z nejvýkonnějších editorů pro systémy založené na Unixu, byly původně vyvinuty v laboratořích AT&T Bell Labs a UC Berkeley pro použití se systémy BSD Unix. Po vzniku Linuxu byly tyto nástroje přepsány pod licencí GNU. GNU varianty takových nástrojů jsou však často zpětně nekompatibilní.
Systémy BSD naopak stále udržují verze BSD takového softwaru. Přestože jsou verze BSD původní implementací těchto standardních nástrojů, často se liší v příkazech a použití od svých linuxových protějšků. To mate uživatele Linuxu ještě více, když se pokoušejí používat takový software v systémech BSD jako na Linuxu. Pokud tedy přecházíte na FreeBSD ze systému Linux, doporučujeme vám, abyste si před použitím běžných nástrojů prohlédli manuálové stránky.
10. Hardwarová podpora
Při výběru mezi FreeBSD vs Linux je pro mnoho lidí z nás zásadní zvažování hardwarové podpory. Ačkoli mnoho lidí prostě nechápe, že by systém provozoval na několika architekturách, pokročilí uživatelé stručně znají jejich důležitost.
Linux obecně přichází s širším rozsahem podpory architektury. Linuxové systémy tedy můžete provozovat na mnoha různých platformách. To Linuxu pomáhá zajistit si svou pozici jako řešení pro provoz serverů na odlišných architekturách. Tento větší rozsah architektonické podpory však přichází za cenu kompromisů ve výkonu. Vzhledem k tomu, že Linux potřebuje podporovat různé platformy, vývojáři nemohou ohrozit některé klíčové faktory výkonu.
Na druhou stranu FreeBSD přichází s omezeným počtem podpory architektury. Ačkoli je FreeBSD svou povahou omezující, zajišťuje uživatelům stejný výkon ze systému z jakékoli dané platformy. Vzpomeňte si na zařízení Apple. Jelikož společnost vlastní a spravuje svůj vlastní hardware, její systémy fungují přesněji než zařízení Android a Windows, kde systémy běží na mnoha různých architekturách.
11. Podpora grafiky
Podpora grafiky je klíčová, pokud jde o výběr mezi FreeBSD vs. Linux jako váš každodenní operační systém. Linux je nejoblíbenější operační systém s otevřeným zdrojovým kódem a přichází s četným seznamem podpory od výrobců grafických karet. Ovladače jsou udržitelnější a nabízejí vyšší výkon než jejich protějšky BSD.
Na druhou stranu FreeBSD má menší podporu grafiky než většina linuxových systémů. Protože se nejedná o mainstreamový systém, prodejci často přehlížejí FreeBSD, pokud jde o distribuci systémů nebo hardwarovou podporu. Vydání grafického ovladače také na FreeBSD zabere mnohem více času než v Linuxu. Pokud jste tedy vášnivým hráčem, který potřebuje pravidelné aktualizace ovladačů grafiky, doporučujeme vám, abyste zatím zůstali u Linuxu. Pokud však potřebujete svůj systém pouze pro úlohy související se serverem nebo sítí, může být pro vás FreeBSD tou nejvhodnější volbou.
12. Stabilita
Při výběru centrálního systému je stabilita velmi důležitá. Navzdory tomu, jak výkonná může být konfigurace vašeho systému, nezískáte ze systému očekávaný výkon bez stabilního a přesného systému. Často vidíme, jak se lidé rozdělují ohledně problémů se stabilitou FreeBSD vs. Linux.
Protože Linuxové systémy jsou hromadou různých komponent přidávaných z různých zdrojů, často to vede k těžkopádným problémům se stabilitou. Vývojový tým za Linuxem je spíše globálnější než organizační, což vede k redundanci, pokud jde o poskytování stabilních metrik výkonu.
Systémy FreeBSD jsou však mnohem stabilnější než jejich linuxové protějšky. Jako vybraný tým vývojářů vyvíjí celý systém, FreeBSD je mnohem organizovanější než jeho linuxové protějšky. To vede k tomu, že je mnohem stabilnější a zároveň co nejvíce snižuje vnitřní nepříjemnosti. Pokud tedy hledáte stabilní systém pro provoz svých serverů s vysokou zátěží, doporučujeme vám hledat FreeBSD na systémech Linux.
13. Podpora ZFS
ZFS, jeden z nejlepších softwarů pro správu vašeho lokálního souborového systému a logických svazků, je vyvinut a spravován nechvalně známým Sun Microsystems Inc. Má pokročilé funkce, jako je řízení a řízení umístění, ukládání a získávání dat v komerčních počítačových systémech. Pokud tedy hledáte systém s podporou ZFS, musíte zvážit, jak si v tomto ohledu vede FreeBSD vs. Linux.
Linux bohužel nepřichází s přímou podporou ZFS. Ačkoli můžete stále používat tento úžasný software ve svém systému Linux prostřednictvím portů nebo modulů třetích stran, často to vede ke snížení výkonu softwaru.
Nicméně FreeBSD vždy přichází s integrovanou podporou pro ZFS. Protože je aplikace zabudována přímo do systému FreeBSD, výkon je velmi nativní a pro komerční účely mnohem přitažlivější než na většině systémů Linux.
14. Aktualizace
Při instalaci aktualizací jednoznačně vítězí FreeBSD mezi FreeBSD vs. Linux z hlediska uživatelského pohodlí. Přestože většina systémů Linux zažívá mnohem rychlejší plán aktualizací než jejich protějšky BSD, proces aktualizace má tendenci frustrovat i ty nejproduktivnější uživatele.
Aktualizace jakéhokoli existujícího softwaru na vašem počítači se systémem Linux znamená, že předchozí verze softwaru je zcela odstraněna nebo vyčištěna z vašeho systému. Co když se však chcete vrátit k dřívější verzi některého z vašich oblíbených programů? Musíte znovu najít správnou verzi a nainstalovat nebo sestavit software ještě jednou.
FreeBSD je v tomto ohledu mnohem flexibilnější než Linux. Umožňuje uživatelům vybrat, co aktualizovat a co ponechat tak, jak je. Můžete si vybrat pouze základní komponenty, jako je src, world a kernel, které chcete aktualizovat, zatímco všechny ostatní části vašeho systému zůstanou tak, jak jsou. Nejen to, můžete dokonce vybrat dílčí součásti, které chcete aktualizovat. To poskytuje uživatelům FreeBSD mnohem větší flexibilitu a pohodlí, než jaké kdy systémy Linux poskytují.
15. Zpětná kompatibilita
Ano, kurátorství nových funkcí je vzrušující jak pro vývojáře, tak pro uživatele, ale je s tím spojeno malé upozornění. Většina linuxových systémů je pouze trochu zpětně kompatibilní. Je to proto, že distribuce Linuxu nejsou nic jiného než spousta různých komponent přidaných z různých zdrojů. To vede ke zhoršené zpětné kompatibilitě, protože většina systémů nemůže sledovat takové množství protokolů kompatibility a odpovídajícím způsobem je aktualizovat.
Nespočetný počet přispěvatelů s otevřeným zdrojovým kódem, kteří se účastní procesu vývoje Linuxu, také téměř zcela znemožňuje dodávat aplikace s větší podporou zpětné kompatibility.
Systémy BSD však berou tradičnější „ Unix“ přístup k maximálnímu rozšíření aplikace bez nahrazení jakéhokoli ze starších kódů. Přestože je tento přístup časově náročný, zajišťuje, že většina softwaru nainstalovaného nebo přeneseného do vašeho systému FreeBSD má dostupnou podporu pro zpětnou kompatibilitu. Pokud tedy potřebujete mít zpětnou kompatibilitu ve svém serverovém počítači, volba FreeBSD mezi FreeBSD vs. Linux se zdá být bezpečnější.
16. Přizpůsobení
To je něco, kde debata mezi uživateli FreeBSD vs. Linux bývá hodně napjatá. Jak jste již měli uhodnout, systémy FreeBSD i Linux jsou přizpůsobitelné do větší míry.
Jak již bylo řečeno výše, FreeBSD má mnohem obecnější pohled na aktualizaci svého systému. To pomáhá uživatelům udržovat a přizpůsobovat jejich systémy FreeBSD mnohem exkluzivněji než stroje s Linuxem. FreeBSD vám umožňuje hrát podle vašich vlastních pravidel, od vytváření vlastního přizpůsobeného jádra po instalaci požadovaných balíčků. Navíc můžete dokonce aktualizovat svět systému bez aktualizace upraveného jádra.
Přestože jsou linuxové systémy přizpůsobitelné stejně jako jejich protějšky BSD, mají tendenci frustrovat i ty nejpokročilejší uživatele, pokud jde o zachování jejich úsilí o přizpůsobení. Předpokládejme, že jste vyvinuli vlastní linuxové jádro podle vašich požadavků. Co uděláte, když budete potřebovat nainstalovat novou aktualizaci? Aktualizuje také jádro jádra, čímž omezí veškeré úsilí o přizpůsobení, které vkládáte do jádra.
17. Komunita
Jako u každého nadšence open source je při výběru mezi FreeBSD a Linuxem opravdu zásadní podpora komunity. Naštěstí oba operační systémy mají přátelskou a seriózní uživatelskou komunitu po celém světě.
Linuxová komunita je evidentně velmi rozsáhlá, jak má být. Má mnohem širší okruh publika než jeho protějšky BSD. Od nováčků po super uživatele, na některých fórech můžete dokonce najít samotného tvůrce jádra.
Komunita FreeBSD se však může zpočátku zdát trochu povrchní. I když se stále více ponoříte do tohoto fantastického softwaru, začnete pociťovat žár jeho notoricky známé komunity. Lidé v komunitě BSD jsou mnohem lepší, když zvládají historickou a filozofickou analýzu původního unixového systému.
18. Dokumentace
Dokumentace musí být nedílnou součástí každého open source projektu, aby byl úspěšný. Množství správné dokumentace, ke které se dostanete, hraje hlavní roli při rozhodování mezi FreeBSD a Linuxem. FreeBSD i Linux mají naštěstí snadno dostupnou velmi kvalitní dokumentaci.
Téměř vždy můžete získat řešení každého problému, se kterým se se svým linuxovým počítačem setkáte, pokud jej hledáte správným způsobem. Obrovská komunita této fantastické platformy zajišťuje, že každý a každý typ současného i budoucího problému bude zdokumentován.
Na druhou stranu FreeBSD vyniká nejvíce, pokud jde o kvalitu. S tímto operačním systémem nemusíte hledat své problémy s BSD na celém webu. Stačí navštívit jejich úžasné fórum a získat vysoce kvalitní a autentickou dokumentaci BSD.
19. Zabezpečení
Díky pečlivě sledovanému vývojovému procesu a masivnímu seznamu super uživatelů jsou operační systémy podobné Unixu obvykle velmi bezpečné hned od svého počátku. Když se rozhodujete mezi FreeBSD a Linuxem na základě bezpečnostních cest, zjistíte, že oba jsou neuvěřitelně bezpečné.
Přestože je v komunitě již desítky let, že BSD varianty unixových systémů jsou bezpečnější než jejich linuxové protějšky, s takovými prohlášeními nestojíme. Bez chybné konfigurace ze strany uživatele je téměř nemožné proniknout do FreeBSD i Linuxu.
Uznáváme, že, protože FreeBSD je spravováno velmi vybranou skupinou profesionálů a dodává se pouze s elementárními funkcemi, bývá stabilnější než většina linuxových systémů, díky čemuž jsou ještě méně náchylné k útokům – a jsou tedy bezpečnější.
20. Vydání
Protože se systémy Linux dodávají jako distribuce, jejich plán vydání se často liší. Téměř každého čtvrt roku však můžete získat nějaké nové vydání distro. Oblíbenější a stabilnější distribuce jako Fedora, Mint a Ubuntu mají předem naplánovaná data vydání.
Na druhou stranu FreeBSD zabere mnohem více času na získání nových funkcí díky své rozšířené- období vydání. Toto dodatečné období však pomáhá FreeBSD udržet si svou pozici stabilnějšího operačního systému v každoročních debatách o FreeBSD vs. Linux.
Úvahy na závěr
Gratulujeme, že jste našli cestu na konec tohoto rozsáhlého průvodce. Doufejme, že jsme vám poskytli základní informace, které jste potřebovali k výběru nejvhodnějšího systému mezi FreeBSD a Linuxem. Jak jsme se celou tu dobu snažili v příspěvku říci, oba systémy jsou přesvědčivé a konzistentní samy o sobě.
Ano, určité rozdíly existují – a stejně tak i některé kompromisy. Doporučujeme, abyste nejprve nastínili své požadavky a poté se sami přesvědčili, která platforma lépe vyhovuje vašemu účelu. Tato pečlivě promyšlená a analyticky vysvětlená příručka by měla být vše, co potřebujete při hledání nejlepšího operačního systému od FreeBSD vs. Linux.