Proč byste měli vytvářet soubor konkrétní velikosti? Jedním z praktických použití fallocate je zvětšení odkládacího souboru v Linuxu. S fallocate můžete rychle vytvořit odkládací soubor předem určené velikosti.
Toto je mnohem rychlejší způsob vytváření velkých souborů, protože přiděluje neinicializované bloky. Je to mnohem rychlejší než vytvoření velkého souboru a jeho vyplnění nulami.
Použití příkazu fallocate v Linuxu
Podívejme se, jak používat příkaz fallocate. Toto je syntaxe:
fallocate [-o offset] -l length [-n] filenameI když existuje několik pokročilých způsobů použití příkazu fallocate, zaměřme se na vytvoření souboru konkrétní velikosti.
Předpokládejme, že chcete vytvořit soubor o velikosti 10 MB, můžete použít příkaz fallocate takto:
fallocate -l 10MB my_big_fileVolba l určuje velikost vytvářeného souboru. Pro délku souboru můžete použít následující:
| KB | KiB nebo K |
|---|---|
| MB | MiB nebo M |
| GB | GiB nebo G |
| TB | TiB nebo T |
| PB | PiB nebo P |
| ZB | ZiB nebo Z |
| YB | YiB nebo Y |
Doufám, že znáte rozdíl mezi MB a MiB. MB (megabajt) je 1000*1000 bajtů, kdežto jako MiB (mebibajt) je 1024*1024 bajtů.
Vím, že jste to pravděpodobně nečetli ve své počítačové třídě, ale toto byl standard stanovený IEC. To je také důvod, proč když si koupíte 32 GB USB, váš operační systém vidí jen kolem 29 GB (29 GiB). Na rozdíl od výrobců pevných disků fungují operační systémy v síle 2.
Nyní, když jste se naučili něco nového, ukažme si další příklad vytvoření souboru o velikosti 1 GiB.
fallocate -l 1G my_big_filePoužijte příkaz ls s volbou -h a uvidíte velikost souboru:
-rw-r--r-- 1 abhishek abhishek 1.0G Aug 28 18:41 my_big_fileTotéž lze dosáhnout pomocí příkazu dd a hodně se diskutuje o tom, který z těchto dvou je lepší.
Znáte nějaký další užitečný příklad příkazu fallocate? Podělte se o to s námi v komentářích níže.