Příkaz env se používá ke spuštění příkazu s upravenými proměnnými prostředí. Zadáním názvu proměnné a hodnoty ve formátu páru klíč-hodnota a také zadáním příkazu ke spuštění můžete změnit hodnotu zadané proměnné pro danou relaci konkrétního příkazu. Pokud proměnná neexistuje, bude přidána do prostředí. Podobně můžete použít volbu -u k odstranění zadané proměnné z prostředí, ve kterém se zadaný příkaz spouští. Zvažte použití env, pokud chcete přepsat hodnoty v podřízených procesech nebo přidat nové.
Vydáním příkazu bez jakýchkoli argumentů se zobrazí všechny proměnné v prostředí a také jejich odpovídající hodnoty.
Syntaxe
Syntaxe příkazu env je:
# env [options] [NAME=value] [command]
Výpis proměnných prostředí a jejich hodnot:
Příklady příkazů env
1. Chcete-li spustit program pro ignorování prostředí:
# env -i myprog.sh # env --ignore-environment myprog.sh
2. Chcete-li ukončit každý výstupní řádek 0 bajtem místo nového řádku:
# env -0 myprog.sh # env --null myprog.sh
3. Odebrání proměnné z prostředí:
# env -u NAME # env --unset=NAME
4. Zobrazení nápovědy:
# env --help
5. Zobrazení verze:
# env --version