Ve srovnání s Windows a macOS není počet uživatelů Linuxu tolik. Přestože je Linux bezplatný a open source systém, na rozdíl od Windows a macOS se o něj lidé z mnoha důvodů nezajímají. Jednou z hlavních příčin je nedostatek softwaru a aplikací. Ve skutečnosti se pro většinu uživatelů Linuxu stalo běžnou otázkou, proč Linux nemá více aplikací. V zásadě je za tím několik důvodů. Pokud používáte Linux nebo jej plánujete používat v budoucnu, měli byste se o něm dozvědět. Zůstaňte proto s námi až do konce a jsem si jistý, že se naučíte něco nového.
Běžné důvody, proč Linux nemá více aplikací
V zásadě je to, že je zdarma a otevřený zdroj, hlavním důvodem, proč Linux nemá mnoho aplikací a softwaru. Kromě toho má spoustu distribucí a všechny přicházejí s jinými pravidly a požadavky. Za tímto problémem však není vše. Abychom správně pochopili důvody, musíme se ponořit do některých faktorů, které brání Linuxu mít více aplikací. V tomto případě jsme našli šest významných faktorů. Abyste tomu správně porozuměli, nepřeskakujte ani jednu větu.
1. V linuxovém ekosystému není žádný solidní potenciál výdělku
Na rozdíl od vývojářů Windows nebo macOS, kteří mohou snadno účtovat paušální poplatky nebo ukládat měsíční předplatné do svých aplikací, vývojáři Linuxu to prostě nemohou. I když se vývojáři rozhodnou prodat své aplikace, protože jsou open source, veškerý zdrojový kód je na očích všem. Nikdo skutečně nemůže zaručit, že někdo jen tak nevezme kód, nebude upraven a znovu distribuován zdarma, což způsobí ztrátu původnímu vývojáři.
Různá distribuce Linuxu navíc mají různé zásady. Například Ubuntu je trochu shovívavé ohledně proprietárních programů. Na druhou stranu Fedora používá silný open-source přístup a nepovoluje žádný druh proprietárního softwaru.
Těch několik způsobů, jak vydělat peníze vývojem aplikací pro Linux, je relativně malých a nespolehlivých. To znamená, že většina vývojářů nevěnuje čas a úsilí vytváření kvalitních linuxových aplikací a ti, kteří to dělají, často nejsou schopni se tím uživit.
2. Obrovské množství linuxových distribucí
Linux nabízí mnoho různých distribucí neboli „distribucí“. Každé distro má svého vlastního správce balíčků a každý správce balíčků má své vlastní úložiště. Tato fragmentace ztěžuje vývojářům vytváření, testování a správu aplikací kompatibilních se všemi různými správci balíčků. Kromě toho má každé distro svůj vlastní soubor pravidel a pokynů, které musí vývojáři dodržovat, což může být matoucí a časově náročné.
Zatímco Windows nebo macOS má jeden sjednocený obchod s aplikacemi, Linux má mnoho různých obchodů s aplikacemi, z nichž každý má svůj vlastní výběr aplikací. To může být pro uživatele matoucí a znamená to, že vývojáři musí své aplikace odeslat do více obchodů, aby oslovili všechny uživatele Linuxu. Tato rozmanitost je jedním z důvodů, proč je pro Linux k dispozici méně aplikací.
Dobrou zprávou je, že toto téma se postupně mění. V poslední době existuje mnoho univerzálních systémů pro správu balíčků a vývojáři mohou vytvářet aplikace pro různé platformy a distribuovat je do všech různých distribucí. Pro uživatele Linuxu to tedy vytváří větší naději na získání více aplikací k používání.
3. Neshoda mezi vývojáři a uživateli
Linuxová komunita je dobře známá svým přístupem „otevřeného dialogu“, pokud jde o vývoj softwaru. To znamená, že vývojářům se doporučuje diskutovat o své práci s ostatními v komunitě a poslouchat zpětnou vazbu a návrhy. To však může vést k neshodám a to může být velkou příčinou toho, proč Linux nemá více aplikací.
Vývojáři mají často různé představy o tom, jak by konkrétní aplikace měla fungovat. Plánují různé přístupy k vývoji svých aplikací. A ne vždy dokážou dosáhnout konsensu ohledně dohody. V důsledku toho se mnoho aplikací nikdy nevyvine, a mnohé, které se vyvinou, nejsou na úrovni. To je také jeden z důvodů, proč má Linux různá desktopová prostředí, která používají stejné pracovní principy různými způsoby.
Mnoho uživatelů také musí trpět z tohoto důvodu. Ze stejného důvodu vznikají problémy s kompatibilitou a programy se stávají velmi zabugovanými. Kromě toho mají uživatelé také různé názory a požadavky na svůj oblíbený software, který používají ve svém každodenním životě. Neplacení dobrovolní vývojáři se často musí vzdát svých vysněných projektů jen proto, že se jim dostane odporu, protože nejsou schopni splnit všechny požadavky stanovené komunitou.
4. Nedostatek financí na podporu projektů
Mnoho lidí přechází na Linux, protože je zdarma a má open source povahu. A nejsou ochotni platit za software. Protože vývojáři nemají moc prostoru prodávat své aplikace, spoléhají se většinou na dary od komunity. Zatímco mnoho velkých společností dostává dostatečné příjmy z darů, jednotliví vývojáři mají potíže přilákat dostatek open source nadšenců, aby mohli financovat jejich projekty.
Proto se komerční vývojáři snaží vyhýbat vytváření linuxových verzí svého softwaru, protože je k tomu málo motivuje tak. Mnoho slibných projektů zůstává jen v prachu kvůli nedostatku finanční podpory.
5. Copyleft licenční problémy pro společnosti
Copyleft je typ licencování, který umožňuje volné použití, úpravy a redistribuci díla. Obecně se Copyleft často používá v softwarových projektech, protože umožňuje komukoli přispívat do projektu, aniž by se musel starat o problémy s autorskými právy.
Copyleft licence, jako je GNU General Public License (GPL), vyžadují, aby všechna odvozená díla byla vydána pod stejnou licencí. To znamená, že pokud společnost uvolní software pod licencí copyleft, musí uvolnit zdrojový kód softwaru. A to není pro mnoho společností atraktivní možnost, protože si chtějí ponechat svůj zdrojový kód ve vlastnictví.
Mnoho organizací raději nevyvíjí linuxové aplikace, aby se vyhnuly riziku svého obchodního modelu prodeje aplikací s „uzavřeným zdrojovým kódem“ a vyhnuly se právním následkům. V důsledku toho se mnoho společností rozhodlo uvolnit svůj software pod více povolenou licencí, jako je licence MIT. To umožňuje společnostem ponechat svůj zdrojový kód uzavřený a zároveň umožnit ostatním používat a upravovat software.
6. Omezený podíl na trhu
Využití Linuxu v osobních počítačích je výrazně nižší než u operačních systémů Windows i macOS. Podle StatCounter je počet uživatelů, kteří na svých počítačích používají Linux, celosvětově méně než 3 %. Porovnejte to s Windows, který je kolem 76 %, nebo s macOS, který je asi 16 %.
Vývojáři spíše vyvíjejí software pro platformy s větším podílem na trhu. V důsledku toho mnoho vývojářů nepovažuje za finančně životaschopné vytvářet aplikace pro Linux. Většina společností se navíc snaží pro své produkty zacílit na velký okruh potenciálních uživatelů. Malá část uživatelů Linuxu pro ně znamená, že mohou vytvářet aplikace speciálně pro Linux nebo pokračovat v podpoře aplikací pro různé platformy v Linuxu.
Poslední myšlenka
Vidíme tedy, že peníze jsou největším důvodem, proč Linux nemá více aplikací. Většina uživatelů za aplikace pravděpodobně nezaplatí a vývojáři nemají silný systém financování pro zahájení nového projektu. Zatímco Linux roste a vyvíjí se postupně, stále; nemá moc aplikací. Nakonec však přitahuje nové vývojáře softwaru a mnoho velkých projektů neustále spolupracuje s tímto rostoucím a vyvíjejícím se systémem.
Linux je nejdostupnější systém pro studenty a běžné uživatele. Stávající sbírka aplikací je pro obecné použití určitě dostačující. A šance na získání více a více aplikací v budoucnu je také velmi vysoká.
Jsem si však jistý, že nyní máte lepší představu o tom, proč Linux nemá více aplikací. Takže teď můžeme pro dnešek odejít a doufat, že se vám bude líbit Linux. Děkujeme za váš čas.