To by mělo fungovat dobře pro většinu moderních nastavení Linuxu. Až do přestavby mého domácího serveru z minulého týdne (přechod z Debianu/Lenny na Ubuntu/10.04 a instalace sady zbrusu nových disků pro přestavbu) byl na jeho třetí kombinaci CPU+mobo a oba přepínače CPU+mobo fungovaly dobře. Také, když před chvílí vymřel pracovní souborový server, právě jsme přemístili disky do jiné úplně jiné krabice a všechno fungovalo v pořádku (byl detekován veškerý relevantní hardware, softwarová pole RAID se sestavila v pořádku atd.) kromě číslování síťových zařízení problém, který se chystám zmínit.
Není nepravděpodobné, že kvůli rozdílům ve výčtu zařízení bude třeba provést nějakou rekonfigurační práci. Vestavěný LAN řadič základní desky bude s největší pravděpodobností eth1 pokud předchozí deska byla eth0 například a v tomto případě budete muset provést nějaké změny, abyste buď nakonfigurovali eth1 a podle toho všechna pravidla brány firewall/směrování, nebo překonfigurujte udev, abyste odstranili rezervaci pro eth0 ze starého NIC a nastavili nové tak, aby mělo tento název (soubor pro změnu se zdá být /etc/udev/rules.d/70-persistent-net.rules ve výchozím uspořádání Ubuntu).
Mohou se vyskytnout podobné problémy s různými názvy/číslováním jednotek, zvláště pokud jich máte několik, ale Ubuntu ve výchozím nastavení identifikuje oddíly pomocí UUID, stejně jako podpora LVM a RAID jádra pro identifikaci jejich svazků, takže by to ve většině případů neměl být problém. .
Neočekával bych žádné problémy, které by jednoduše úplně přestaly zavádět (budete provozovat docela nové jádro s 10.04, takže se nemusíte bát, že by nová deska měla hardware příliš nový na to, aby jej jádro správně rozeznalo), a pokud pokud by nějaké takové problémy byly, pravděpodobně by se daly opravit malým šťouchnutím po prvním spuštění nebo z LiveCD, ale každopádně bych pro každý případ doporučil nové zálohy důležitých dat/konfigurace.
Ve výše uvedeném předpokládám, že používáte jedno ze základních jader Ubuntu. Pokud provozujete vlastní jádro+moduly, je potřeba větší opatrnosti, protože jste možná vynechali věci, které potřebuje nová deska, ale ne staré, ale pokud jste nainstalovali vlastní jádro, budete si vědomi důležitých věcí pozor zde!
Windows XP nebo novější mohou často přežít výměnu základní desky (po mnoha restartech a možná i dvou návštěvách SafeModeLand kvůli vyřešení ovladačů), protože v tomto ohledu nejsou zdaleka tak perné jako v dobách NT. používáte standardní ovladače systému Windows pro váš I/O řadič spíše než něco specifického pro základní desku, ale je to mnohem méně bezpečná sázka než u Linuxu. Dostatečně velký skok v technologii CPU/mobo (z jednojádrového jednojádrového CPU na SMP a/nebo vícejádrový možná), což znamená, že je potřeba jiná HAL (nebo jen jiná, která je optimální), způsobí, že se Windows nepodaří zavést nebo nedaří se správně používat nový hardware.
S jakýmkoli OS, pokud používáte RAID řadič vaší současné základní desky (což bude uspořádání „falešného RAID“) pro RAID místo toho, abyste jej nechali fungovat jako standardní PATA a/nebo SATA řadič, pak jsou všechny sázky mimo a s největší pravděpodobností budete potřeba přeinstalovat. Jak navrhuje Bob, přechod z 64bitové na 32bitovou verzi by také vyžadoval přeinstalaci. A také pro jakýkoli operační systém je mít k dispozici druhý počítač užitečnou záchrannou sítí pro případ, že se potřebujete připojit k internetu, abyste získali revidované ovladače nebo prozkoumali nějaký jiný problém, který dočasně vyřadí vaši hlavní skříň z provozu.
Souhlasím s JNK...tohle by NIKDY nefungovalo na téměř žádném počítači s Windows. Jsou příliš vybíraví a okamžitě byste dostali BSOD. Linux je však omluvitelnější. Přemístil jsem svůj HD na jiný počítač a jednou z něj nabootoval (před chvílí!) a kudzu právě detekoval vše jako nový hardware a nainstaloval pro něj ovladače. Můj systém běžel dobře a byl docela stabilní. Samozřejmě byste si měli udělat zálohu, než něco takového vyzkoušíte, i když by vaše data měla být v bezpečí.
S Ubuntu by to mělo fungovat dobře. Při startu je detekován veškerý váš hardware a načtou se příslušné "ovladače" (moduly jádra). To je samozřejmě za předpokladu, že neděláte nic hloupého, jako když vkládáte 32bitový CPU do krabice s 64bitovým Ubuntu nebo tak.