Moderní operační systémy vyžadují pro efektivní využití paměti RAM odkládací prostor. I když má váš systém dostatek paměti RAM, plýtvání RAM má za následek menší mezipaměť vyrovnávací paměti, což znamená zvýšený vstup/výstup na disku. Takže bez ohledu na to, kolik RAM máte, stále chcete, aby ji systém využíval efektivně. Efektivní používání znamená, že z paměti RAM dostanete věci, ke kterým je extrémně nepravděpodobné, že by k nim kdy bylo možné přistupovat.
Když spustíte typický systém, spustí se velké množství služeb. Programy spouštějí inicializační kód a upravují mapování soukromé paměti v procesu. Řada těchto služeb nikdy nebude běž znovu. Mnoho z nich nebude běžet celé hodiny. Bez swapu nemá OS jinou možnost, než ponechat upravená privátní mapování paměti spojená s těmito službami v RAM navždy. To je RAM, kterou nelze nikdy použít jako diskovou mezipaměť.
Takže chcete vyměnit, ať už to potřebujete nebo ne.
Několik let jsem provozoval desktopový systém bez jakékoli výměny a jde to skvěle! Existuje několik způsobů chování, které se liší; některé z nich jsou výhodné a některé vám mohou uškodit. Vše záleží na tom, co děláte.
Jedním z hlavních rozdílů je, jak se systém chová, když dojde paměť:
Pokud neexistuje odkládací oddíl, okamžitě se spustí OOM zabiják. Pokud máte z programu únik paměti, pravděpodobně to bude ten, který bude zabit. To se stane a téměř okamžitě obnovíte systém.
Pokud existuje swapovací oddíl, jádro vloží obsah paměti do swapu. Chybný proces může pokračovat v přidělování paměti. Toto se opakuje, dokud nedojde swap, což může být deset minut až hodina, pokud máte velký odkládací oddíl. Zatímco to dělá, váš systém se zpomalí na procházení. Stává se nemožným otevřít terminál a zabít proces. Když k tomu dojde, obvykle odpojím napájecí kabel.
Takže, protože o svá data přijdu stejně když systém OOM, dávám přednost předchozí možnosti, abych měl alespoň (vysokou) šanci na zotavení.
Swap je nutný pro hibernaci, jinak se bez něj v pohodě obejdete.