debootstrap nástroj nainstaluje velmi minimální systém Debian. nástroj debootstrap nainstaluje OS Linux založený na debianu do podadresáře. K tomuto účelu nepotřebujete instalační CD. Musíte však mít přístup k příslušnému úložišti distribuce Linuxu (např. pro Debian nebo Ubuntu).
Pro účely tohoto článku probereme, jaknainstalovat Ubuntu pomocí debootstrap .
1. Příprava pevného disku
Pro tento proces budete potřebovat nějaké volné místo na pevném disku. Rozdělte pevný disk nebo použijte externí zařízení (externí HDD, USB klíč atd.). K rozdělení pevného disku můžete použít živé CD Ubuntu nebo terminál. Druhý je rychlejší, ale první je jednodušší a pokud máte všechna data pod jedním oddílem, nebudete je moci odpojit a změnit velikost. Jak již bylo řečeno, živé CD Ubuntu je nástroj, který budeme používat.
Ujistěte se, že váš BIOS je nastaven na bootování z CD před primárním pevným diskem. Spusťte živé CD Ubuntu a otevřete terminál (Příslušenství> Terminál). Zadejte následující příkaz.
$ sudo gparted&bg
Tím se spustí editor oddílu gnome jako root a proces se přesune na pozadí, takže můžete pokračovat v používání terminálu. Odtud můžete upravit tabulku oddílů pevného disku, jak uznáte za vhodné. Měli byste potřebovat pouze asi 5 GB místa, ale pokud ho plánujete používat jako svůj hlavní systém, rozdělte jej podle toho. Doporučuje se vytvořit oddíl ext3 nebo ext4.
2. Připojit kořenový oddíl
Jakmile dokončíte rozdělení, ukončete program gparted. Vyhledejte kořenový oddíl Linuxu pro váš aktuální operační systém a připojte jej pomocí následujících kroků:
$ sudo mkdir /mnt/my_root && sudo mount -t ext3 /dev/sda1 /mnt/my_root
Tento dlouhý řetězec příkazů dělá následující.
- Program mkdir vytvoří nový adresář pod /mnt s názvem my_root. Dvojitý ampersand říká shellu, aby okamžitě provedl druhý příkaz, jakmile skončí první.
- Druhý příkaz spustí připojovací program jako root. Argument -t určuje typ souborového systému. Používám ext3, ale pro vás to bude s největší pravděpodobností jiné.
- Po zadání typu souborového systému musíte označit zařízení/oddíl, který chcete připojit, což je v mém příkladu /dev/sda1. Poslední bit ukazuje, kam bude zařízení/oddíl připojeno.
3. Upravte soubor fstab
Nyní upravíme soubor /etc/fstab vašeho aktuálního operačního systému Linux, takže jakmile opustíte prostředí Live CD, bude tento oddíl automaticky připojen. V posledním příkladu jsme připojili kořenový oddíl do /mnt/my_root, takže změníme aktuální pracovní adresář takto:
$ cd /mnt/my_root
Pomocí příkazu ls vypište obsah oddílu. Měli byste vidět všechny obvyklé adresáře, které byste našli v operačních systémech UNIX nebo UNIX podobných (etc, bin, boot, mnt a tak dále). Nyní musíme vytvořit adresář pro náš nově vytvořený linuxový oddíl, který se má připojit. Adresář si můžete pojmenovat, jak chcete. Jen si to zapamatujte, protože to budete brzy potřebovat.
$ mkdir mnt/min_buntu
Dále změňte pracovní adresář na etc.
$ cd /mnt/my_root/etc && pwd
Příkaz pwd by měl vyplivnout něco jako /mnt/my_root/etc/. Jinak jsi udělal něco špatně. Nyní upravíme fstab!
$ sudo gedit fstab&bg
Tím se otevře fstab s textovým editorem Gnome jako root. Nyní jej můžete upravit. Pokud nejste obeznámeni s úpravou fstabu, poskytnu vám rychlý tutoriál, protože online je obrovské množství tutoriálů.
Soubor fstab obsahuje informace o souborových systémech na vašem počítači. Každý záznam fstab má tvar:
Například mám svůj kořenový oddíl FreeBSD ve fstabu jako:
/dev/sda5 /mnt/FreeBSD/rewt ufs ro,ufstype=ufs2,noatime 0 0.
Kdyby si to někdo přečetl, znělo by to asi takto. Souborový systém umístěný na /dev/sda5 je třeba připojit na /mnt/FreeBSD/rewt. Typ souborového systému je ufs a možnosti jsou pouze pro čtení, ufstype=ufs2 a noatime. V podstatě stačí zkopírovat a vložit první položku do souboru fstab, což je obvykle kořenový oddíl, ale nezapomeňte změnit UUID.
Níže uvedený příkaz by měl poskytnout UUID všech oddílů na vašem pevném disku. V případě potřeby jej použijte.
$ blkid
OK! Zatím jsme vytvořili nový oddíl pro naši minimální instalaci ubuntu a přidali příslušnou položku do fstabu. Nyní je čas nabootovat a nabootovat zpět do Ubuntu.
4. Instalace příslušných balíčků a bootstrapping
Pokud ještě nemáte nainstalovaný debootstrap, udělejte tak nyní.
$ sudo apt-get install debootstrap && sudo apt-get install build-essential
Nyní jste připraveni začít zavádět minimální instalaci ubuntu. Debootstrap se obecně používá v následující podobě:
$ debootstrap --arch $ARCH $RELEASE $DIR $MIRROR
Ve výše uvedené syntaxi debootstrap
- $ARCH je jakákoli architektura, kterou používáte (i386, amd64, sparc atd.),
- $RELEASE je vydání Ubuntu, které chcete použít, jako je nervózní, odvážný nebo vytrvalý,
- $DIR je adresář, do kterého budete bootstrapovat a
- $MIRROR by měl být http://archive.ubuntu.com/ubuntu.
- Pokud zavádíte systém Debian, použijte jiný $MIRROR a jiný $RELEASE.
Na základě výše uvedené syntaxe následuje příklad debootstrapu:
$ debootstrap --arch i386 gutsy /mnt/min_buntu http://archive.ubuntu.com/ubuntu
5. Aby byla vaše nová instalace Ubuntu použitelná
Jakmile příkaz debootstrap dokončí svou práci, musíte provést chroot do vaší nově vytvořené minimální instalace Ubuntu.
$ chroot /mnt/min_buntu /bin/bash
Nyní, když jste chrootováni do této velmi minimální instalace Ubuntu, musíte vytvořit fstab. Než budete pokračovat, spusťte tyto příkazy. Jakmile dokončíte vytváření fstab, spusťte druhý příkaz pro připojení všech souborových systémů uvedených v /etc/fstab. Vytvořte fstab pomocí vestavěného příkazu editoru. Pokud vám více vyhovuje používání vi nebo nano, rozhodně to udělejte!
$ editor /etc/fstab $ sudo mount -t proc proc /proc && sudo mount -t sysfs sysfs /sys $ sudo mount -a
Nyní musíte upravit/vytvořit /etc/network/interfaces, /etc/resolv.conf, /etc/hostname a /etc/hosts, aby síť fungovala správně. Příklady jsou v /usr/share/doc/ifupdown/examples. O těchto souborech se také můžete dozvědět více pomocí příkazů „man“ a „apropos“.
$ man interfaces $ man resolv.conf $ man hostname $ man hosts
Poté, co tyto soubory řádně upravíte, zbývá ještě několik zásadních kroků. Nebojte se, už jste skoro doma.
6. Instalace linuxového jádra, přidání uživatelů a soubor sudoers
Musíte nainstalovat jádro. Použijte „apt-cache search linux-image“ k nalezení příslušného jádra a poté jej nainstalujte pomocí „apt-get install“. Další podrobnosti o příkazech apt-* naleznete v našich dřívějších Spravovat balíčky pomocí příkazů apt.
$ apt-cache search linux-image $ apt-get install
Nyní jste připraveni přidávat uživatele a skupiny. Nejprve přidejte skupinu pro správu a poté přidejte svého uživatele. Nezapomeňte si také nastavit hesla!
$ addgroup --system admin $ useradd -s /bin/bash -g admin -m -k /dev/null user $ passwd root $ passwd user
Nyní upravíme soubor sudoers tak, aby kdokoli ve skupině administrátorů mohl získat oprávnění root. Je bezpečné používat příkaz visudo, protože kontroluje syntaxi. Pokročilým uživatelům to však může být v každém případě jedno. Zde je úryvek z mých sudoerů.
Defaults env_reset,insults,timestamp_timeout=0 %admin ALL=(ALL) ALL
Ty v podstatě znamenají, že příkaz sudo se vás vždy zeptá na vaše heslo (bezpečnější), bude vás urážet, když heslo napíšete špatně, a při použití sudo budou resetovány všechny proměnné prostředí. V závislosti na vašich potřebách můžete chtít ponechat env_reset nebo jej změnit na env_keep.
Dobře, nyní jste připraveni nainstalovat libovolné balíčky, které chcete na svůj počítač. Velmi bych navrhoval build-essential a doporučoval bych před obrovskými metabalíky, jako je ubuntu-desktop. Dávám přednost tomu, aby byl můj box co nejlehčí.
Blahopřejeme! Přežili jste tuto dlouhou, ale zaslouženou cestu. Pamatujte, že ladění operačního systému může být zábava.