Jedním z běžných důvodů pro vytvoření samostatného oddílu je možnost připojit jej jako nosuid a noexec . Tím se zabrání jak eskalaci oprávnění, tak spuštění libovolného skriptu z /tmp. To je užitečné zejména v prostředích s více uživateli (např. hosting), kde budou mít neprivilegovaní uživatelé přístup ke čtení/zápisu dat do /tmp, ale neměli by být schopni provádět žádnou z těchto akcí.
Dalším odůvodněním by bylo omezit množství uložených dočasných dat (protože ne všechno se po sobě uklidí), aby se zabránilo zaplnění jiných důležitějších oddílů a způsobení přerušení služby a/nebo ztráty dat.
Dává to smysl i z hlediska bezpečnosti. Protože mnoho programů zapisuje provizoria v /tmp a /tmp se automaticky vymaže (pomocí nezabezpečeného mazání souborů), to znamená hodně smazaných, ale obnovitelných soubory jsou stále umístěny na /tmp rozdělit. Pokud tento oddíl izolujete a zmenšíte, pak je snazší jej bezpečně vyčistit, např. pomocí sfill z secure-delete balíček.
Také když je tmp na samostatném oddílu:
- Můžete sdílet tmp mezi několika linuxovými distribucemi v prostředí s více booty a ušetřit místo na disku
- tmp lze vyloučit z nastavení RAID (místo na disku RAID je prémiové)
- tmp může být umístěn na rychlejším médiu než root (tj. RAM disk, SSD disk)
- tmp může být umístěn na médiích méně náchylných k opotřebení (tj. root na disku Flash, tmp na běžném disku nebo disku RAM)
- tmp může být umístěn na samostatném disku (pro rozložení zátěže)
- tmp lze připojit na jiný oddíl/disk, pokud je potřeba být větší, aniž by to ovlivnilo zbytek systému, stačí upravit řádek v /etc/fstab