Nainstalujte a nakonfigurujte KVM v Ubuntu 20.04 LTS

Tento průvodce krok za krokem vysvětluje, co je KVM, jak nainstalovat a nakonfigurovat KVM na serveru Ubuntu 20.04 a jak vytvořit a spravovat hostující počítače KVM pomocí programu Virsh.

Co je KVM?

KVM , zkratka pro K V založené na ernel irtuální M achine, je modul jádra FreeBSD a Linuxu, který umožňuje jádru fungovat jako hypervizor. Od verze jádra 2.6.20 je KVM začleněno do hlavní řady jádra Linuxu.

Pomocí KVM můžete snadno nastavit virtualizační prostředí v počítači se systémem Linux a hostit širokou škálu hostovaných operačních systémů včetně Linuxu, Windows, BSD, Mac OS a mnoha dalších.

V této příručce se podíváme na to, jak nainstalovat a nakonfigurovat KVM na bezhlavém serveru Ubuntu 20.04. A také uvidíme, jak vytvořit a spravovat hostující počítače KVM pomocí nástroje příkazového řádku Virsh.

Předpoklady

Před instalací KVM se nejprve ujistěte, že procesor vašeho systému podporuje virtualizaci hardwaru. V následující příručce jsme zdokumentovali několik různých způsobů, jak zjistit, zda systém Linux podporuje virtualizaci.

• Jak zjistit, zda procesor podporuje technologii virtualizace (VT)

Pokud váš systém podporuje virtualizaci hardwaru, pokračujte podle následujících kroků.

1. Nainstalujte a nakonfigurujte KVM v Ubuntu 20.04 LTS

Pro účely této příručky budu používat následující systémy.

Virtualizační server KVM:

• OS – Minimální server Ubuntu 20.04 LTS (bez GUI)
• IP adresa :192.168.225.52/24

Vzdálený klient:

• OS – Ubuntu 20.04 GNOME Desktop

Nejprve nainstalujme KVM na server Ubuntu.

1.1. Nainstalujte KVM v Ubuntu 20.04 LTS

Nainstalujte Kvm a všechny požadované závislosti pro nastavení virtualizačního prostředí na vašem serveru Ubuntu 20.04 LTS pomocí příkazu:

$ sudo apt install qemu qemu-kvm libvirt-clients libvirt-daemon-system virtinst bridge-utils

Tady,

• qemu – Generický emulátor a virtualizátor stroje,
• qemu-kvm - metabalíček QEMU pro podporu KVM (tj. plná virtualizace QEMU na hardwaru x86),
• libvirt-clients - programy pro knihovnu libvirt,
• libvirt-daemon-system - konfigurační soubory démona Libvirt,
• virtinst - programy pro vytváření a klonování virtuálních strojů,
• bridge-utils - nástroje pro konfiguraci linuxového Ethernetového mostu.

Jakmile je KVM nainstalováno, spusťte službu libvertd (pokud již není spuštěna):

$ sudo systemctl povolit libvirtd

$ sudo systemctl spustit libvirtd

Zkontrolujte stav služby libvirtd příkazem:

$ systemctl status libvirtd

Ukázkový výstup:

● libvirtd.service – Virtualizační démon Načteno:načteno (/lib/systemd/system/libvirtd.service; povoleno; přednastaveno dodavatelem:povoleno) Aktivní:aktivní (spuštěno) od So 2020-07-04 08:13:41 UTC; 7min agoTriggeredBy:● libvirtd-ro.socket ● libvirtd-admin.socket ● libvirtd.socket Dokumenty:man:libvirtd(8) https://libvirt.org Hlavní PID:4492 (libvirtd) Úkoly:19 (limit:32768) :12,9M CGroup:/system.slice/libvirtd.service ├─4492 /usr/sbin/libvirtd ├─4641 /usr/sbin/dnsmasq --conf-file=/var/lib/libvirt/dnsmasq/default.conf - -l> └─4642 /usr/sbin/dnsmasq --conf-file=/var/lib/libvirt/dnsmasq/default.conf --l>Jul 04 08:13:42 ubuntuserver dnsmasq[4641]:možnosti kompilace :IPv6 GNU-getopt DBus i18n>Jul 04 08:13:42 ubuntuserver dnsmasq-dhcp[4641]:DHCP, rozsah IP 192.168.122.2 -- 192.168.12>Čel 04:426 08:426 08:426 08:08 dhp3 :DHCP, sockety vázány výhradně na rozhraní>Červenec 04 08:13:42 ubuntuserver dnsmasq[4641]:čtení /etc/resolv.confJul 04 08:13:42 ubuntuserver dnsmasq[4641]:pomocí nameserveru 0.4035#. :13:42 ubuntuserver dnsmasq[4641]:číst /etc/hosts - 7 adresJ ul 04 08:13:42 ubuntuserver dnsmasq[4641]:přečtěte si /var/lib/libvirt/dnsmasq/default.addnhosts>Jul 04 08:13:42 ubuntuserver dnsmasq-dhcp[4641]:přečtěte si /var/lib/libvir dnsmasq/default.host>Jul 04 08:13:42 ubuntuserver dnsmasq[4641]:čtení /etc/resolv.confJul 04 08:13:42 ubuntuserver dnsmasq[4641]:using nameserver 153.0
 Služba libvertd byla povolena a spuštěna! Nyní provedeme zbytek konfigurace.
 
1.2. Nastavte síť Bridge pomocí KVM v Ubuntu
 

 Přemostěná síť sdílí skutečné síťové rozhraní hostitelského počítače s jinými virtuálními počítači pro připojení k vnější síti. Každý virtuální počítač se tedy může vázat přímo na jakoukoli dostupnou adresu IPv4 nebo IPv6, stejně jako fyzický počítač.
 

 Ve výchozím nastavení KVM nastavuje soukromý virtuální most, takže všechny virtuální počítače mohou mezi sebou komunikovat v rámci hostitelského počítače. Poskytuje svou vlastní podsíť a DHCP pro konfiguraci sítě hosta a pro přístup k hostitelské síti používá NAT.
 

 Podívejte se na IP adresu výchozích virtuálních rozhraní KVM pomocí příkazu "ip":
 
$ ip a
 

 Ukázkový výstup: 
 
1:lo: mtu 65536 stav qdisc noqueue NEZNÁMÝ výchozí skupina qlen 1000 link/loopback 00:00:00:00:00:00 brd 00:00:00:00:00:0 hostitel rozsahu inet 127.0.0.1/8 lo valid_lft navždy preferovaný_lft navždy inet6 ::1/128 hostitel rozsahu valid_lft navždy preferovaný_lft navždy2:enp0s3: mtu default 1500 qdisc UP qether_10l0l0l0l0l skupina fqether 08:00:27:8a:52:94 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff inet 192.168.225.52/24 brd 192.168.225.255 rozsah globální dynamické enp0s3 valid_lft 39559sec9269504ft 39559sec9269504ft7 a00:27ff:fe8a:5294/64 rozsah globálního mngtmpaddr noprefixroute valid_lft navždy preferovaný_lft navždy inet6 fe80::a00:27ff:fe8a:5294/64 odkaz rozsahu valid_lft navždy preferovaný_lft navždy3:enp0WADC8,00 ULTRASLO:00MLO qdisc fq_codel state UP group default qlen 1000 link/ether 08:00:27:10:7c:c1 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff inet 192.168.225.60/24 br d 192.168.225.255 rozsah globální dynamický enp0s8 valid_lft 39559sec preferovaný_lft 39559sec inet6 2409:4072:6c0f:431d:a00:27ff:fe10:7cc1/64 in00:7cc1/64 in00:7cc1/64 v rozsahu pro 00everte2 globální validní1/64 rozsah preferovaný6preccrouffl_lft 64 odkaz rozsahu platný_lft navždy preferovaný_lft navždy4:enp0s9: mtu 1500 qdisc fq_codel stav UP výchozí skupina qlen 1000 link/ether 08:00:27:5d:61:27:5d:61:28ff:28 FF:FF:FF INET 192.168.225.51/24 BRD 192.168.225.255 SCOPE Globální dynamický enp0s9 valid_lft 39559Sec Prefered_lft 39559Sec Inet6 2409:431D:A00:27FF:6128/64 SCIPE:fe80::a00:27ff:fe5d:6128/64 odkaz rozsahu valid_lft navždy preferovaný_lft navždy5:virbr0 192.168.122.1/24 brd 192.168.122.255 rozsah globální virbr0 valid_lft navždy preferovaný_lft navždy6:virbr0-nic: mtu 1500 qdisc fq_codel master virbr0 stav DOWN výchozí skupina qlen 1000 link/ether:002:59eter:002:59 ff:ff:ff:ff:ff
  

 Výchozí IP adresa virtuálního rozhraní KVM
 

 Jak vidíte, výchozí síť KVM virbr0 používá IP adresu 192.168.122.1/24. Všechny virtuální počítače budou používat IP adresu v rozsahu 192.168.122.0/24 IP a hostitelský OS bude dosažitelný na 192.168.122.1. Měli byste být schopni vstoupit ssh do hostitelského OS (na 192.168.122.1) z hostujícího OS a použít scp ke kopírování souborů tam a zpět.
 

 Je v pořádku, pokud k virtuálním počítačům uvnitř přistupujete pouze ze samotného hostitele. Nemůžeme však přistupovat k virtuálním počítačům z jiných vzdálených systémů v síti.
 

 Protože používají jiný rozsah IP, tj. v mém případě 192.168.225.0/24. Abychom mohli přistupovat k virtuálním počítačům z jiných vzdálených hostitelů, musíme nastavit veřejný most, který běží v hostitelské síti a používá jakýkoli externí server DHCP v hostitelské síti.
 

 Abychom to řekli laicky, připravíme všechny VM tak, aby používaly stejnou řadu IP, jakou používá hostitelský systém.
 

 Před nastavením veřejné přemostěné sítě bychom měli deaktivovat Netfilter z důvodů výkonu a zabezpečení . Netfilter je aktuálně na mostech ve výchozím nastavení povolen.
 
Chcete-li zakázat netfilter, vytvořte soubor s názvem /etc/sysctl.d/bridge.conf :
 
$ sudo vi /etc/sysctl.d/bridge.conf
 
Přidejte následující řádky:
 
net.bridge.bridge-nf-call-ip6tables=0net.bridge.bridge-nf-call-iptables=0net.bridge.bridge-nf-call-arptables=0
 
Uložte a zavřete soubor.
 
Potom vytvořte další soubor s názvem /etc/udev/rules.d/99-bridge.rules :
 
$ sudo vi /etc/udev/rules.d/99-bridge.rules
 
Přidejte následující řádek:
 
ACTION=="add", SUBSYSTEM=="modul", KERNEL=="br_netfilter", RUN+="/sbin/sysctl -p /etc/sysctl.d/bridge.conf"
 
Tímto se nastaví potřebné příznaky pro deaktivaci síťového filtru na mostech na příslušném místě při spouštění systému. Uložte a zavřete soubor. Restartujte systém aby se tyto změny projevily.
 
Dále bychom měli zakázat výchozí síť, kterou si KVM nainstaloval.
 
Najděte název výchozích síťových rozhraní KVM pomocí příkazu "ip link":
 
odkaz $ ip
 
Ukázkový výstup: 
 
1:lo: mtu 65536 stav qdisc noqueue UNKNOWN režim VÝCHOZÍ skupina výchozí qlen 1000 link/loopback 00:00:00:00:00:00 brd 00:00:00:00:00:00:00:00 :002:enp0s3: mtu 1500 qdisc fq_codel stav UP režim DEFAULT výchozí skupina qlen 1000 link/ether 08:00:27:8a:52:94 brd ff:ff:ff::ff3:enp0s8: mtu 1500 qdisc fq_codel stav UP režim DEFAULT výchozí skupina qlen 1000 link/ether 08:00:27:10:7c:c1 brd ff:ff:ff:ff :ff4:enp0s9: mtu 1500 qdisc fq_codel stav UP režim DEFAULT výchozí skupina qlen 1000 link/ether 08:00:27:5d:61:28 brd ff:ff:ff:ff :ff5:virbr0 : mtu 1500 qdisc noqueue state DOWN mode DEFAULT group default qlen 1000 link/ether 52:54:00:1f:a2:e7 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff6 :virbr0-nic : mtu 1500 qdisc fq_codel master virbr0 stav DOWN režim DEFAULT skupina výchozí qlen 1000 link/ether 52:54:00:1f:a2:e7 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff
  

 Zobrazit výchozí síťová rozhraní KVM
 

 Jak vidíte ve výše uvedeném výstupu, položky "virbr0" a "virbr0-nic" jsou sítě KVM.
 

 Odebereme výchozí síť KVM příkazem:
 
Výchozí $ virsh net-destroy
 

 Ukázkový výstup: 
 
Výchozí nastavení sítě bylo zničeno
 

 Zrušte definici výchozí sítě příkazem:
 
Výchozí $ virsh net-undefine
 

 Ukázkový výstup: 
 
Výchozí nastavení sítě bylo nedefinováno
  

 odebrat výchozí síťová rozhraní KVM
 

 Pokud výše uvedené příkazy z nějakého důvodu nefungují, můžete pomocí těchto příkazů zakázat a zrušit definici výchozí sítě KVM:
 
$ sudo ip link delete bridge typu virbr0
 
$ sudo ip link delete virbr0-nic
 

 Nyní znovu spusťte „ip link“, abyste ověřili, zda jsou rozhraní virbr0 a virbr0-nic skutečně odstraněna:
 
odkaz $ ip 1:lo: mtu 65536 stav qdisc noqueue NEZNÁMÝ režim VÝCHOZÍ skupina výchozí qlen 1000 link/loopback 00:00:00:00:00:00 brd 00:00:00:02:0 enp0s3: mtu 1500 qdisc fq_codel stav UP režim DEFAULT výchozí skupina qlen 1000 link/ether 08:00:27:8a:52:94 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff3 enp0s8: mtu 1500 qdisc fq_codel stav UP režim DEFAULT výchozí skupina qlen 1000 link/ether 08:00:27:10:7c:c1 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff4 enp0s9: mtu 1500 qdisc fq_codel stav UP režim DEFAULT výchozí skupina qlen 1000 link/ether 08:00:27:5d:61:28 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff 

 Vidět? Výchozí sítě KVM jsou pryč.
 

 Nyní nastavíme veřejný most KVM, který se použije při vytváření nového virtuálního počítače.
 

 Poznámka: 
 

 Pro mosty nepoužívejte karty bezdrátového síťového rozhraní. Většina bezdrátových prokládání nepodporuje přemostění. Pro bezproblémové připojení vždy používejte kabelová síťová rozhraní!
 

 Chcete-li vytvořit síťový most v hostiteli, upravte /etc/netplan/00-installer-config.yaml soubor a přidejte podrobnosti o mostu.
 

 Zde je výchozí obsah 00-installer-config.yaml soubor na mém serveru Ubuntu 20.04 LTS.
 
$ cat /etc/netplan/00-installer-config.yaml # Toto je síťová konfigurace napsaná 'subiquity'network:ethernets:enp0s3:dhcp4:true enp0s8:dhcp4:true enp0s9:dhcp4:true version:2
 

 Jak vidíte, na svém serveru Ubuntu mám tři kabelová síťová rozhraní, jmenovitě enp0s3, enp0s8 a enp0s9.
 

 Před úpravou tohoto souboru zálohujte svůj stávající soubor /etc/netplan/00-installer-config.yaml:
 
$ sudo cp /etc/netplan/00-installer-config.yaml{,.backup}
 

 Poté upravte výchozí konfigurační soubor pomocí svého oblíbeného editoru:
 
$ sudo vi /etc/netplan/00-installer-config.yaml
 

 Přidejte/upravte jej následovně:
 
# Toto je síťová konfigurace napsaná 'subiquity'network:ethernets:enp0s3:dhcp4:false dhcp6:false enp0s8:dhcp4:false dhcp6:false enp0s9:dhcp4:false dhcpsbr3:false [enp0sp6:false interface ] adresy:[192.168.225.52/24] brána4:192.168.225.1 mtu:1500 jmenných serverů:adresy:[8.8.8.8,8.8.4.4] parametry:stp:true forward-delay:4 dhcp4:žádná verze 
  

 vytvořit síťový most v ubuntu
 

 Zde je síťové rozhraní mostu "br0" připojeno k síťovému rozhraní hostitele "enp0s3". IP adresa br0 je 192.168.225.52. Brána je 192.168.225.1. K připojení k internetu používám servery Google DNS (8.8.8.8 a 8.8.4.4). Ujistěte se, že odsazení prostoru je přesně stejné jako výše. Pokud odsazení řádků není správné, přemostěné síťové rozhraní se neaktivuje. Nahraďte výše uvedené hodnoty, které odpovídají vaší síti.
 

 Po úpravě konfiguračního souboru sítě jej uložte a zavřete. Aplikujte změny spuštěním následujícího příkazu:
 
$ sudo netplan --debug apply
 

 Nyní zkontrolujte, zda byla IP adresa přiřazena rozhraní mostu:
 
$ ip a
 

 Ukázkový výstup: 
 
1:lo: mtu 65536 stav qdisc noqueue NEZNÁMÝ výchozí skupina qlen 1000 link/loopback 00:00:00:00:00:00 brd 00:00:00:00:00:0 hostitel rozsahu inet 127.0.0.1/8 lo valid_lft navždy preferovaný_lft navždy inet6 ::1/128 hostitel rozsahu valid_lft navždy preferovaný_lft navždy2:enp0s3: mtu 1500 mtu 1500 stav skupiny brdisc1 fq00 default /ether 08:00:27:8a:52:94 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff3:enp0s8: mtu 1500 qdisc fq_codel state UP group default qlen 1000 link/ether 08:00:27:10:7c:c1 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff inet6 2409:4072:48b:ab02:a00:27ff:fe10:7cc1/64 rozsah globální mngtmpaddr noprefixroute valid_lft forever ineveretlft fe80::a00:27ff:fe10:7cc1/64 odkaz rozsahu valid_lft navždy preferovaný_lft navždy4:enp0s9: mtu 1500 qdisc fq_codel state UP výchozí skupina qlen:5ether:5ether link/ether :61:28 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff inet6 2409:4072:48b:ab02:a00:27ff:fe5d:6128/64 rozsah globální mngtmpaddr noprefixroute valid_lft navždy preferovaný_lft navždy inet6 odkaz fe80::a00:27ff:fe5d:612846 valid_lft navždy preferovaný_lft navždy7:br0 : mtu 1500 qdisc noqueue state UP group default qlen 1000 link/ether 08:00:27:8a:52:94 brd ff:ff:ff:ff:ff:ff inet  192.168.225.52/24 brd 192.168.225.255 rozsah globální br0 valid_lft navždy preferovaný_lft navždy inet6 fe80::a00:27ff:fe8a:5294/64 odkaz rozsahu valid_lft navždy preferovaný_lft navždy
  

 zkontrolujte IP adresu sítě mostu KVM
 

 Jak vidíte na výše uvedeném výstupu, přemostěné síťové rozhraní br0 je přiřazena IP adresa 192.168.225.52 a položka enp0s3 má nyní položku „master br0“. Znamená to, že enp0s3 patří k mostu.
 

 Můžete také použít brctl příkaz pro zobrazení stavu mostu:
 
$ brctl show br0
 

 Ukázkový výstup: 
 
název mostu ID mostu STP povolená rozhranísbr0 8000.0800278a5294 ano enp0s3
 

 Nyní bychom měli nakonfigurovat KVM tak, aby používal tento most. Chcete-li to provést, vytvořte soubor XML s názvem host-bridge.xml :
 
$ vi host-bridge.xml
 

 Přidejte následující řádky:
 
 host-bridge  
 
Spuštěním následujících příkazů spusťte nově vytvořený most a nastavte jej jako výchozí most pro virtuální počítače:
 
$ virsh net-define host-bridge.xml
 
$ virsh net-start host-bridge
 
$ virsh net-autostart host-bridge
  

 spusťte hostitelský most KVM
 
Chcete-li ověřit, zda je most aktivní a spuštěný, spusťte:
 
$ virsh net-list --all
 
Ukázkový výstup: 
 
Trvalé automatické spuštění stavu názvu------------------------------------------ ----- host-bridge aktivní ano ano
  

 ověřte stav mostu hostitele KVM
 
Blahopřejeme! Úspěšně jsme nastavili KVM bridge a nyní je aktivní.
 
Související čtení: 
 
 
Nainstalujte a nakonfigurujte KVM na serveru CentOS 8 
 
Nainstalujte a nakonfigurujte KVM v OpenSUSE Tumbleweed 
 
 
2. Vytvářejte a spravujte virtuální stroje KVM pomocí Virsh
 

 Používáme "virsh" nástroj příkazového řádku pro správu virtuálních strojů. Program virsh se používá k vytváření, seznamu, pozastavení, restartování, vypnutí a odstranění virtuálních počítačů z příkazového řádku.
 

 Ve výchozím nastavení jsou soubory virtuálního počítače a další související soubory uloženy pod /var/lib/libvirt/  umístění. Výchozí cesta pro ukládání obrazů ISO je /var/lib/libvirt/boot/ . Tato umístění můžeme samozřejmě změnit při instalaci nového virtuálního počítače.
 
2.1. Seznam všech virtuálních počítačů
 

 Nejprve zkontrolujte, zda existují nějaké virtuální stroje.
 

 Chcete-li zobrazit seznam všech dostupných virtuálních počítačů, spusťte:
 
$ seznam sudo virsh --all
 

 Ukázkový výstup: 
  

 Seznam virtuálních počítačů pomocí virsh
 

 Jak vidíte, neexistují žádné virtuální stroje.
 
2.2. Vytvořte virtuální stroje KVM
 

 Pojďme vytvořit virtuální stroj Ubuntu 18.04 s 2 GB RAM, 1 CPU jádro, 10 GB HDD. Chcete-li to provést, spusťte:
 
$ sudo virt-install --name Ubuntu-18.04 --ram=2048 --vcpus=1 --cpu host --hvm --disk path=/var/lib/libvirt/images/ubuntu-18.04-vm1 ,size=10 --cdrom /home/ostechnix/ubuntu18.iso --network bridge=br0 --graphics vnc
 

 Pojďme rozebrat výše uvedený příkaz a uvidíme, co jednotlivé možnosti dělají.
 
 
--name Ubuntu-18.04 :Název virtuálního počítače
 
--ram=2048 :Přiděluje virtuálnímu počítači 2 GB RAM.
 
--vcpus=1 :Označuje počet jader CPU ve virtuálním počítači.
 
--cpu hostitel :Optimalizuje vlastnosti CPU pro virtuální počítač tím, že hostovi zpřístupní konfiguraci CPU hostitele.
 
--hvm :Vyžádejte si úplnou virtualizaci hardwaru.
 
--disk path=/var/lib/libvirt/images/ubuntu-18.04-vm1,size=10 :Místo pro uložení HDD virtuálního počítače a jeho velikost. V tomto případě jsem přidělil 10 GB velikosti hdd.
 
--cdrom /home/ostechnix/ubuntu18.iso :Umístění, kde máte skutečný obraz ISO instalačního programu Ubuntu.
 
--network bridge=br0 :Instruujte virtuální počítač, aby použil síť mostu. Pokud jste nenakonfigurovali síť mostu, tento parametr ignorujte.
 
-graphics vnc :Umožňuje přístup VNC k virtuálnímu počítači ze vzdáleného klienta.
 
 

 Ukázkový výstup výše uvedeného příkazu by byl:
 
VAROVÁNÍ Je požadována grafika, ale ZOBRAZENÍ není nastaveno. Neběží virt-viewer.VAROVÁNÍ Žádná konzola ke spuštění pro hosta, výchozí nastavení --wait -1Spouštění instalace...Přidělování 'ubuntu-18.04-vm1' | 10 GB 00:00:06 Stále probíhá instalace domény. Čeká se na dokončení instalace.
 

 Tato zpráva se bude zobrazovat, dokud se nepřipojíte k virtuálnímu počítači ze vzdáleného systému prostřednictvím libovolné aplikace VNC a nedokončíte instalaci OS.
 

 Protože náš hostitelský systém KVM (server Ubuntu) nemá GUI, nemůžeme pokračovat v instalaci hostujícího OS. K dokončení instalace hostujícího OS pomocí klienta VNC tedy použiji náhradní stroj s GUI.
 

 Zde jsme se serverem Ubuntu skončili. Následující kroky by měly být provedeny na klientském systému.
 
2.3. Přístup k virtuálním strojům ze vzdálených systémů prostřednictvím klienta VNC
 

 Přejděte na vzdálené systémy s grafickým desktopovým prostředím a nainstalujte jakoukoli klientskou aplikaci VNC, pokud již není nainstalována. Mám plochu Ubuntu s Remminou nainstalován klient vzdálené plochy.
 

 SSH do hostitelského systému KVM:
 
$ ssh [e-mail chráněný]
 

 Tady,
 
 
ostechnix je jméno uživatele v hostiteli KVM (server Ubuntu 20.04)
 
192.168.225.52 je IP adresa hostitele KVM.
 
 

 Najděte port VNC používaný běžícím virtuálním počítačem pomocí příkazu:
 
$ sudo virsh dumpxml Ubuntu-18.04 | grep vnc
 

 Nahraďte „Ubuntu-18.04“ názvem vašeho virtuálního počítače.
 

 Ukázkový výstup: 
 
'5900' autoport='yes' listen='127.0.0.1'>
 

 Číslo portu VNC je 5900 .
 

 Zadejte následující příkaz pro přesměrování portu SSH ze svého terminálu:
 
$ ssh [e-mail chráněný] -L 5900:127.0.0.1:5900
 

 Spusťte klientskou aplikaci VNC a vyberte protokol "VNC" a poté zadejte "localhost:5900" v adresním řádku a nakonec stiskněte ENTER:
  

 Připojte se ke vzdáleným virtuálním počítačům pomocí klienta vzdálené plochy Remmina
 

 Aplikace VNC vám nyní zobrazí okno instalace odhadnout OS.
  

 Přístup k virtuálním strojům ze vzdálených systémů prostřednictvím klienta VNC
 

 Stačí pokračovat v instalaci hostujícího OS. Po dokončení instalace zavřete okno aplikace VNC.
 
2.4. Seznam spuštěných virtuálních počítačů
 

 Spuštěním příkazu "virt list" zobrazíte seznam běžících virtuálních počítačů:
 
$ sudo virsh seznam
 

 Ukázkový výstup: 
 
 Stav ID------------------------------ 2 běžící Ubuntu-18.04
 

 Jak můžete vidět, aktuálně běží Ubuntu 18.04 VM a jeho ID je 2.
 
2.5. Spusťte virtuální počítače
 

 Chcete-li spustit virtuální počítač, spusťte:
 
$ sudo virsh start Ubuntu-18.04
 

 K jeho spuštění můžete také použít ID virtuálního počítače:
 
$ sudo virsh start 2
 
2.6. Restartujte virtuální počítače
 

 Chcete-li restartovat běžící virtuální počítač, postupujte takto:
 
$ sudo virsh restartujte Ubuntu-18.04
 

 Nebo,
 
$ sudo reboot 2
 
2.7. Pozastavit virtuální počítače
 

 Chcete-li pozastavit běžící virtuální počítač, postupujte takto:
 
$ sudo pozastavit Ubuntu-18.04
 

 Nebo,
 
$ sudo suspend 2
 
2.8. Obnovit virtuální počítače
 

 Chcete-li obnovit pozastavený virtuální počítač, postupujte takto:
 
$ sudo virsh životopis Ubuntu-18.04
 

 Nebo,
 
$ sudo životopis 2
 
2.9. Vypnutí virtuálních počítačů
 

 Chcete-li vypnout běžící virtuální počítač, postupujte takto:
 
$ sudo virsh vypnutí Ubuntu-18.04
 

 Nebo,
 
$ sudo shutdown 2
 
2.10. Smazat virtuální počítače
 

 Chcete-li zcela odebrat virtuální počítač, postupujte takto:
 
$ sudo virsh undefine Ubuntu-18.04
 
$ sudo virsh zničit Ubuntu-18.04
 

 Virsh má spoustu příkazů a možností. Chcete-li se o nich dozvědět všechny, přejděte do první sekce nápovědy:
 
$ virsh --help
 
3. Spravujte hosty KVM graficky
 

 Zapamatovat si všechny virsh příkazy je téměř nemožné. Pokud jste začínající správce Linuxu, může být pro vás obtížné provádět všechny operace správy Kvm z příkazového řádku. Bez obav! Pro grafickou správu hostujících počítačů KVM je k dispozici několik webových nástrojů. Následující průvodce podrobně vysvětluje, jak spravovat hosty Kvm pomocí Cockpit a Virt-manager.
 
 
Správa virtuálních strojů KVM pomocí webové konzole Cockpit 
 
Jak spravovat virtuální počítače KVM pomocí nástroje Virt-Manager 
 
 
4. Povolit přístup ke konzole Virsh pro virtuální stroje
 

 Po vytvoření hostů KVM k nim mohu mít přístup přes SSH, VNC klienta, Virt-viewer, Virt-manager a webovou konzoli Cockpit atd. Ale nemohl jsem k nim přistupovat pomocí příkazu "virsh console". Chcete-li získat přístup k hostům KVM pomocí „virsh console“, postupujte podle následujícího průvodce:
 
 
Jak povolit přístup ke konzole Virsh pro hosty KVM 
 
 
Další příručky související s KVM
 
 
Vytvořte virtuální počítač KVM pomocí obrazu Qcow2 v systému Linux 
 
Jak migrovat virtuální počítače Virtualbox na virtuální počítače KVM v systému Linux 
 
Povolte podporu UEFI pro virtuální počítače KVM v systému Linux 
 
Jak povolit vnořenou virtualizaci v KVM v Linuxu 
 
Zobrazení statistik virtualizačních systémů pomocí Virt-top v Linuxu 
 
Jak najít IP adresu virtuálního počítače KVM 
 
Jak přejmenovat hostující virtuální počítač KVM 
 
Přístup k obrazům disku virtuálního počítače a jejich úprava pomocí Libguestfs 
 
Rychle vytvářejte obrazy virtuálních strojů pomocí Virt-builderu 
 
Jak zachránit virtuální stroje pomocí Virt-Rescue 
 
Jak rozšířit velikost disku virtuálního počítače KVM v systému Linux 
 
Nastavte sdílenou složku mezi hostitelem KVM a hostem 
 
Jak změnit výchozí umístění fondu úložiště KVM Libvirt 
 
[Vyřešeno] Nelze získat přístup k souboru úložiště, oprávnění odepřeno Chyba v KVM Libvirt 
 
Jak exportovat a importovat virtuální stroje KVM v systému Linux 
 
 
Závěr
 

 V této příručce jsme diskutovali o tom, jak nainstalovat a nakonfigurovat KVM v Ubuntu 20.04 LTS server edition.
 

 Podívali jsme se také na to, jak vytvořit a spravovat virtuální stroje KVM z příkazového řádku pomocí virsh a pomocí nástrojů GUI Cockpit a Virt-manager.
 

 Nakonec jsme viděli, jak povolit virsh konzolový přístup pro virtuální stroje KVM. V této fázi byste měli mít na svém serveru Ubuntu 20.04 plně funkční virtualizační prostředí.